* Rusko navrhlo Ukrajině propojení plynárenských gigantů * Lukašenko kritizuje Moskvu za podporu kyrgyzských povstalců * Bojí se, že ho potká osud svrženého prezidenta Kyrgyzstánu?
Minsk/Kyjev - Ukrajina a Bělorusko - dva státy vyplňující prostor mezi Ruskem a východní hranicí Evropské unie - si pomalu prohazují své dosavadní role.
Ukrajina se po únorovém zvolení prezidenta Viktora Janukovyče sbližuje s Moskvou po pětileté pauze, během níž zemi vládl prozápadní prezident Viktor Juščenko.
Janukovyč už od nástupu do funkce podepsal s Ruskem dohodu o levnějších dodávkách plynu výměnou za setrvání ruské flotily na Krymu dalších 25 let a nyní leží na stole nabídka Vladimira Putina na propojení obou státních plynárenských firem: ruského Gazpromu a ukrajinského Naftogazu.
"Určitá část akcií Naftogazu by se vyměnila za určitý počet akcií Gazpromu," řekl k tomu Putinův mluvčí Dmitrij Peškov.
Nový ukrajinský prezident tak plní očekávání svých příznivců i odpůrců, že obnoví dobré vztahy s Ruskem, jelikož krátce po nástupu do funkce zrušil veškeré aktivity, směřující za jeho předchůdce ke vstupu Ukrajiny do NATO.
Opačným směrem ale míří sousední Bělorusko. Dlouholetý spojenec Kremlu, prezident Alexandr Lukašenko, se pouští čím dál častěji do ostré kritiky ruských politiků.
V rozhovoru, který poskytl agentuře Reuters, napadl Rusko za to, že Bělorusku odmítlo nadále dodávat ropu a plyn za zvýhodněné ceny. Tedy levněji než ostatním, kteří dostávají suroviny za tržní ceny.
Moskva podle něj kolem Běloruska ekonomicky "utahuje šrouby."
Nelíbí se mu také, že Kreml podpořil novou vládu v Kyrgyzstánu a napomohl svržení tamního prezidenta Kurmanbeka Bakijeva. Minsk zaujal zcela opačný postoj než Moskva a poskytl Bakijevovi azyl.
"Rusko a Západ vytvořily otřesný precedens. Podporují nelegální vládu, která se dostala k moci krveprolitím," prohlásil běloruský prezident.
Podle běloruské opozice se zřejmě bojí, aby se mu nestalo něco podobného jako kyrgyzskému prezidentovi.
Další prezidentské volby jsou v Bělorusku v lednu příštího roku. Lukašenko zatím neřekl, zda bude kandidovat, ale běloruský lid to prý od něj očekává, řekl v rozhovoru pro Reuters.
Několik dní před tím řekl na mítinku na východě země, že na funkci nelpí a když se prezidentem stane někdo jiný, nebude to pro něj tragédie.
Lukašenko stojí v čele Běloruska od roku 1994, a je tak nejdéle sloužícím prezidentem v Evropě. Evropská unie jej kritizuje za potlačování opozice a svobody slova, běloruské volby nejsou považovány za svobodné ani demokratické.
Prezident uvedl, že západoevropské země nebudou spokojeny a nezruší sankce vůči Bělorusku, dokud on bude prezidentem. Naznačil také, že v Rusku by možná také rádi viděli v čele Běloruska někoho jiného.
Běloruská vláda v posledních dvou letech rozjela program privatizace státních podniků a otevřela zemi zahraničním investorům.
Letos mají být podle plánu zprivatizovány firmy v hodnotě kolem miliardy dolarů. Dvě třetiny zahraničních investic v Bělorusku pocházejí z Ruska.
