Vatikán - Benedikt XVI. ve čtvrtek v osm hodin večer přestane být papežem a mezi problémy, které přenechá k řešení svému nástupci, je situace Ústavu pro věci víry.
Instituce, která je známá ve světě spíše jako Vatikánská banka. Její kapitál převyšuje šest miliard eur, spravuje na 33 tisíc účtů a čelí obvinění z mnoha stran, že pere špinavé peníze a provádí podezřelé operace, které jsou nejen v Evropské unii nelegální. Svatý stolec kritizují EU i Spojené státy.
Z kruhů blízkých Benediktovi XVI. do médií proniklo, že důvěrná zpráva o stavu vatikánských financí, kterou papež dostal na stůl zhruba před měsícem, přispěla výrazně k jeho rozhodnutí odejít a přenechat papežský stolec člověku, který bude mít více sil a energie na nápravu.
Zpráva údajně poukazuje na mocenský boj uvnitř kurie (soubor úřadů, které jsou papeži k dispozici a využívá jejich služeb ke každodenní správě církve) o to, jakým způsobem má banka fungovat.
Kromě jiného také odhalila, že někteří lidé uvnitř Vatikánu brali peníze za to, že zájemcům zajistili audienci u papeže.
Italští vyšetřovatelé se od loňska zabývají složitým systémem operací banky a anonymními účty, na kterých se peníze pohybují. Přišli na nerespektování základních principů, které v Evropě platí pro obranu před praním špinavých peněz a pro zajištění transparentnosti bank.
Italská centrální banka dokonce v lednu Vatikánu krátce zablokovala všechny elektronické platby s odůvodněním, že Vatikán dostatečně nebrání praní špinavých peněz.
Ettore Gotti Tedeschi šéfoval bance od roku 2009 do loňského léta. Pak jej papež odvolal. Tedeschi říká, že při snaze očistit banku zašel pro některé kardinály a členy kurie, kteří mají velký vliv, příliš daleko.
Podle italské policie označil za hlavního odpůrce jakýchkoliv změn v zavedené praxi banky vatikánského státního sekretáře Tarcisia Bertoneho. To potvrzuje neoficiálně kolující informace, že v kurii se střetávají názory na řízení banky.
Někteří trvají na tom, že vedení církve se nemusí podřizovat regulím, přijímaným v Evropě, a nikomu do vatikánských financí a jejich pohybu nic není.
Banka se dostala do problémů už v osmdesátých letech. Vyšly najevo kontakty jejích pracovníků s několika lidmi z italského podsvětí včetně drogových dealerů a obchodníků se zbraněmi.
"Ve Vatikánu jsem viděl věci, které mne děsí," vypověděl policistům odvolaný Ettore Gotti Tedeschi. Podobně mluvil i papežův komorní Paolo Gabriele, který italským novinářům předal tajné dokumenty svědčící o tvrdém soupeření různých frakcí v nejvyšších patrech církevní hierarchie.
Už po oznámení svého odchodu Benedikt XVI. učinil jeden ze svých posledních kroků v úřadu. Jmenoval novým šéfem banky svého krajana Ernsta von Freyberga. Člena řádu maltézských rytířů, který má zkušenosti s prací v loďařském průmyslu. Působil ve firmě Blohm+Voss.
Italský tisk se k tomu staví dosti nedůvěřivě. Proč zrovna toto jmenování Benedikt neponechal na svém nástupci?
"Vypadá to, že někdo měl na poslední chvíli tento post obsadit a nenechat možnost volby novému papeži. Je velmi podivné, že zrovna toto je poslední závažný krok Benedikta XVI.," napsal v deníku Corriere della Serra specialista na vatikánskou problematiku Massimo Franco.
Časopis Forbes nedávno označil banku, založenou v roce 1942 papežem Piem XII., za "nejtajemnější na světě."
Kardinálové se o volbě Benediktova nástupce začnou radit v pátek, konkláve zřejmě začne kolem 9. března.
