Dnes sloužil Benedikt XVI. mši pod širým nebem u Efesu na západě Turecka. Jeho kázání vyslechlo zhruba 250 lidí.
Mše se konala v místě, kam křesťanská legenda klade příbytek posledních let Ježíšovy matky Marie, která do oblasti Efesu následovala apoštola Pavla. Svatostánek patří k nejsvětějším poutním místům křesťanství v Turecku.
Istanbul zůstal sídlem patriarchy
Večer se pak papež setkal v Istnabulu s pravoslavným patriarchou.
Církev se rozpadla takzvaným velkým schizmatem na římskokatolickou a pravoslavnou v roce 1054. Znovu se jejich vztahy začaly zlepšovat až ve 20. století. Díky druhému vatikánskému koncilu a také úsilí Jana Pavla II., předchůdce současného papeže.
Bývalý Cařihrad byl sídlem pravoslavných patriarchů, a přestože město je od roku 1453 převážně muslimským Istanbulem, patriarchát zde existuje nadále.
Cařihradský ekumenický patriarcha je symbolickou hlavou několika stovek miliónů pravoslavných křesťanů žijících v Rusku, některých východoevropských zemí, na Balkáně a díky emigraci téměř na celém světě.
Jeho postavení sice není srovnatelné s papežem, protože jednotlivé národní pravoslavné církve (například ruská, řecká, srbská a další) jsou nezávislé a cařihradský patriarcha je spíše jen formálním, ceremoniálním vůdcem pravoslavného křesťanstva.
Přesto má zítřejší setkání s Benediktem XVI. svoji váhu a může přiblížit kontakty mezi Vatikánem a pravoslavnými duchovními v Rusku či Řecku.
"Je to skutečně historická návštěva. Jak pro západní, tak východní větev křesťanství," řekl agentuře Reuters Thomas Fitzgerald, americký pravoslavný teolog.
Sbližování potrvá desítky let
Nikdo ovšem neočekává, že se oba proudy křesťanství výrazně sblíží brzy. Problémy přetrvávají.
Ruský patriarcha Alexij II. se odmítal setkat s Janem Pavlem II. a iniciativy předchozího papeže se setkávaly na "východě" s podezřením a pochybnostmi.
"Papežova návštěva a setkání s Bartolomějem je výrazem snahy o znovunalezení jednoty. O vyřešení problémů, které nás rozdělují. Ale po tak dlouhé separaci nelze očekávat, že se vše odehraje rychle," uvedl řecký pravoslavný arcibiskup Demetrios, který se v Istanbulu s Benediktem XVI. rovněž setká.
K tomu dodává ruský pravoslavný biskup Hilairon. "Co se týká obnovení jednoty církve, může to trvat desetiletí, ne-li staletí."
V České republice se k pravoslavné církvi hlásilo v devadesátých letech přibližně dvacet tisíc lidí, ale s přílivem přistěhovalců z Ruska, Ukrajiny i balkánských zemí jejich počet narůstá.
Křest v této církvi přijal před časem například i Jaromír Jágr.
V samotném Turecku dnes žije mezi třiasedmdesáti miliony muslimů přibližně sto tisíc křesťanů. Většinou se hlásí k pravoslaví. V Istanbulu a některých dalších místech ještě přežívají zbytky arménské komunity, jejíž velká část přišla o život při genocidě kolem roku 1915.
Od návštěvy papeže si slibují místní věřící zlepšení svého postavení. Turecké úřady totiž nejsou nakloněny stavbám nových kostelů, problémy jsou s výchovou mladých duchovních a kněží. V tomto směru nabádá Ankaru k reformám i Evropská unie.
Špatný rok pro turecké křesťany
"Tento rok je v Turecku ve znamení prudkého nárůstů předsudků a nepřátelství vůči křesťanům. Kvůli válce v Iráku, karikaturám proroka Mohameda v evropském tisku i hněvu po výrocích papeže," uvedl pro Reuters pastor Behnan Konutgan, který v Istanbulu působí v malé skupině protestantů.
