Záhřeb - O druhé polovině tohoto desetiletí se možná bude v Evropě jednou mluvit jako o éře ropovodů a plynovodů. Vznikají jeden za druhým, na různých místech kontinentu.
Už vloni v létě začala proudit ropa z polí u ázerbájdžánského Baku do tureckého středomořského přístavu Ceyhan. Minulý měsíc se dohodly Rusko, Bulharsko a Řecko na novém společném ropovodu. Předtím zase Moskva uzavřela s Berlínem dohodu o stavbě plynovodu na dně Baltského moře (k nelibosti Varšavy).
Z Constanty do Terstu
A dnes v Záhřebu stvrdili ministři energetiky pěti zemí další gigantický projekt. Stavbu takzvaného Panevropského ropovodu, který propojí přístavy v Černém a Jaderském moři.
Z rumunské Constanty povede přes Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko až do italského Terstu.
Délka? 1 319 kilometrů. Cena? Odhadem tři miliardy eur. Termín uvedení do provozu? Nejdříve v roce 2012.
O projektu se hovoří už pět let, ale oddalovaly ho hlavně obavy o životní prostředí ve Slovinsku a Chorvatsku. Až nyní konečně všechny státy dospěly k dohodě.
Podpora EU i těžařů
Ropovod je kromě jiného také známkou definitivního urovnání sporů mezi Srbskem a Chorvatskem. Oba státy od krvavého rozpadu bývalé federální Jugoslávie dlouho odmítaly jakoukoli spolupráci, usmířily se právě až v době prvních návrhů na panevropský ropovod.
"Dokument podepíše kromě italského, slovinského, chorvatského, srbského a rumunského ministra i komisař Evropské unie pro energetiku Andris Pielbags.Unie tento projekt velmi podporuje," uvedla mluvčí chorvatské vlády.
Nejen Evropské unie. Na plánech a výstavbě se angažují i velké těžařské společnosti jako jsou Chevron nebo British Petroleum.
Méně závislosti na Rusku
Ročně má protéci novým potrubím mezi šedesáti až devadesáti milióny tun ropy hlavně z oblasti kolem Kaspického moře. Zásobovat bude hlavně rafinérie v Itálii, Rakousku a Jižním Německu.
Evropské země by tak měly být o něco méně závislé na ropě z Ruska. Vedou ji k tomu i nedávné spory mezi Ruskem a Ukrajinou a později i mezi Ruskem a Běloruskem, které ohrozily dodávky do Evropy.
"Nový ropovod je dalším krokem Evropské unie k diverzifikaci zdrojů energie," praví se v textu dokumentu, přestože dva z pěti signatářů - Chorvatsko a Srbsko - členy unie nejsou.
Slavnostní podpis následuje jen tři týdny poté, co v Aténách zástupci Ruska, Bulharska a Řecka podepsali obdobný projekt, byť jde o kratší a levnější ropovod.
Putin: brilantní příležitost
Má měřit 279 kilometrů a bude dopravovat ruskou ropu z bulharského Burgasu v Černém moři do Alexandrupolisu u Egejského moře na severovýchodě Řecka.
Moskvě na tom velmi záleží, proto na podpis dohody dorazil do Atén sám prezident Vladimir Putin. Rusko tak chce posílit svoji pozici na evropském energetickém trhu. Projekt má být dokončen už za dva roky a ročně má přepravit 35 miliónů tun ropy.
"Ruský energetický potenciál dává společně s geografickou polohou Řecka a Bulharska dohromady brilantní příležitost ke spolupráci. Společně přispějeme ke stabilitě na energetickém trhu," řekl ruský prezident.
