Více než miliarda lidí musí zůstat doma. Pandemie těžce zasáhla Indii, lidé hladoví

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
18. 4. 2020 21:25
Matka z indického státu Uttarpradéš utopila svých pět dětí v řece Ganze, nejmladšímu byly podle listu The Hindu teprve tři roky. Policie tvrdí, že žena potomky zabila po hádce s manželem. Sociální sítě oponují, že ve skutečnosti ji k tragickému činu dohnal hlad. V celé Indii totiž platí zákaz vycházení a řada lidí z nemajetných vrstev, kteří obvykle žijí ze dne na den, nemá co jíst.

"Vím, že čelíte mnoha potížím. Někteří z vás mají problémy s jídlem, jiní s dojížděním a další zůstávají odloučeni od svých domovů a rodin," uvedl ve svém úterním prohlášení indický premiér Naréndra Módí. "Pro tuto zemi vy všichni musíte fungovat jako disciplinovaný voják," cituje z projevu list Times of India.

Módí vyhlásil plošný zákaz vycházení 25. března kvůli obavám z šíření pandemie a v úterý ho prodloužil až do 3. května. Okamžitou konkrétní pomoc pro ty nejpotřebnější ale neslíbil, za což jeho vláda sklidila rozsáhlou kritiku.

V Indii se dosud nakazilo přes 11 a půl tisíce lidí, zemřelo jich asi 400. Na tak zalidněnou zemi nevypadají oficiální čísla příliš hrozivě. Odborníci ale varují, že ta skutečná jsou mnohem vyšší. Indie totiž netestuje obyvatelstvo na přítomnost koronaviru v takovém měřítku jako například západní evropské státy.

V zemi by měl v nedobrovolné izolaci ve svých domovech setrvat jen těžko uvěřitelný počet 1,3 miliardy lidí, tedy skoro 18 procent obyvatel planety. Zákaz vycházení takového rozsahu je historicky ojedinělý.

Rána z nebe

"Bylo to náhlé. Zničehonic vláda vyhlásila, že od následujícího dne platí zákaz vycházení. Mnoho lidí někde uvízlo. Lidé, kteří pocházejí z jiných měst, studenti, migrující pracovníci i ti, kdo žijí poblíž měst a ve vesnicích," popisuje nenadálé zavedení opatření Arman Ali, který řídí indickou neziskovou organizaci Národní centrum pro propagaci zaměstnávání lidí s postižením (NCPEDP) sídlící v Novém Dillí.

Nejhůře zasažení jsou podle něj chudí lidé, senioři nebo lidé s postižením. "Zasaženi byli také lidé, kteří vedou drobné podniky nebo vlastní malé obchody s čímkoliv. Také lidé pracující v organizovaných sektorech, jejichž živobytí stojí na každodenních výdělcích. Stejně jako lidé pracující v podpůrných službách, například kuchaři," vyjmenoval Ali pro Aktuálně.cz některé z nejvíce zasažených profesí.

Dodal, že v případě osob s postižením, o které se stará jeho organizace, vznikl problém i se sháněním léků nebo zajištěním pečovatelů. Vláda jim přislíbila 1000 rupií (zhruba 320 korun) na osobu, ale není jasné kdo, kdy a jak částku skutečně obdrží.

"Hodně se kritizuje, že lidé hladoví," pokračuje Ali. Podle něj se vláda oficiálně snaží poskytovat chudým příděly potravin skrze veřejný distribuční systém. Ve školách ve městech vznikly improvizované jídelny. "Zareagovaly také občanské organizace i jednotlivci. Ale není to dostatečně organizované, aby se to dostalo ke všem," vysvětluje Ali.

Podle agentury Reuters koronavirus a následná přísná vládní opatření v Indii zanechaly bez peněz a jídla také stovky milionů "neformálních pracovníků", tedy těch, co pracují bez řádné pracovní smlouvy. Ti přitom mnohdy nemají potřebné dokumenty ani bankovní účet, aby získali přístup k vládní pomoci.

Lidé se vydali z města na venkov

O něco lepší je zdánlivě situace na venkově, kam se koronavirus tolik nerozšířil. Indie proto čelí vlně vnitřní migrace. Podle oficiálních dat před pandemií se každý rok vydává do velkých indických měst za prací více než devět milionů lidí, kteří přijeli z venkova. Pracují na stavbách nebo v továrnách a posílají výdělky své rodině.

Jenže teď o práci plošně přišli a snaží se za každou cenu vrátit domů na venkov. Na cestu se vydaly stovky tisíc lidí.

Americký server CNN už na konci března hovořil s 24letým Bablu Ehrealem, který si na stavbě, než ji nařízení vlády uzavřelo, vydělal asi 500 rupií denně (kolem 160 korun). Už tři týdny nedostal výplatu, a když byla stavba zastavena, skončil s ostatními dělníky ve slumu ve městě. Proto usoudil, že bude muset dojít domů pěšky. "Je to lepší než žít tady s prázdnýma rukama a umřít hlady," řekl serveru.

"Hned na začátku se migrující pracovníci vydali pěšky na cestu domů," vysvětluje Ali. "To bylo hodně kritizováno. Došlo i k několika úmrtím, řada lidí uvízla na cestě mezi městem a jejich domovem. Vláda poskytla nějaká útočiště a jídlo, ale stále toho není dostatek," dodává.

Úterní vydání deníku Times of India upozornilo na případ táborů ležících nedaleko hranice s regionem Kašmír, kde ubytovaní lidé bez jiného domova a migrující pracovníci zůstali takřka bez jídla.

V Bombaji, kde žije přes 13 milionů obyvatel, tisíce lidí po úterním prodloužení zákazu vycházení vtrhly na vlakové nádraží a požadovaly, aby jim úřady povolily odjet. "Protože vlaky a autobusy nejsou funkční, byli hodně hlasití. Aby je rozptýlili, museli policisté použít obušky," citovala z policejního prohlášení agentura Reuters.

O den později vláda v Novém Dillí informovala, že příští týden ulehčí alespoň venkovu. Povolí vesničanům znovu farmařit a drobným průmyslovým podnikům v odlehlejších a méně zasažených oblastech znovu otevřít.

Ekonomika v ohrožení

Poslední data Světové banky z roku 2011 uvádí, že v Indii žije více než pětina lidí za méně než dva dolary (50 korun) za den, tedy pod oficiální hranicí chudoby. Podle organizace World Poverty Clock v zemi v roce 2018 žilo více než 70 milionů lidí v extrémní chudobě.

Indie nicméně patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa a tamní vláda loni oznámila, že extrémní chudobu by se jí při pokračování tohoto trendu mělo podařit zcela vymýtit do roku 2031.

Jenže pak přišla pandemie. Zástupci průmyslu na začátku dubna varovali, že pokud vláda alespoň částečně neuvolní opatření tak, aby mohly fungovat základní dodavatelské řetězce, zemi hrozí ekonomická devastace. Odborníci se podle listu Financial Times obávají, že o práci mohou přijít až miliony lidí.

Světová banka odhaduje, že by hospodářský růst Indie mohl v nynějším fiskálním roce zpomalit na 1,5 až 2,8 procenta.

Také premiér Módí připustil, že vládní opatření jsou pro národ ekonomicky velmi nákladná, zákaz vycházení se podle něj ale pro zemi zatím ukazuje jako přínosný. "Pokud se na něj podíváme pouze z ekonomického hlediska, vypadá draze. Museli jsme zaplatit obrovské náklady, ale to se nedá srovnávat se (záchranou) životů Indů," řekl premiér s tím, že koronavirus se nesmí za žádnou cenu rozšířit do nových oblastí.

Své kolegy ve vládě už ale podle informací agentury Reuters požádal, aby vypracovali plán na obnovu páteřních průmyslových sektorů. Mohlo by se jednat například o automobilový, textilní nebo elektronický průmysl.

"Lidé si zpočátku neuvědomovali, že by měli zůstat doma, brali to na lehkou váhu. Nyní, když přibývá případů nákazy, tomu už rozumí. Nemají ale možnost volby. Každý potřebuje jíst a to, co dostávají, je sotva minimum," říká Ali.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Piráti budou usilovat o předčasné volby, Bartoš chce jednat s ostatními stranami i se Zemanem

Pirátský poslanecký klub bude po schválení volebního zákona Senátem usilovat o to, aby se konaly předčasné volby. Předseda strany Ivan Bartoš ve sněmovně novinářům řekl, že kvůli tomu osloví k jednání ostatní strany včetně vládního ANO. O schůzku požádá i prezidenta Miloše Zemana. Rozpuštění sněmovny považuje za lepší variantu, než vyslovení nedůvěry kabinetu.

"Jako první krok se pokusíme vyvolat předčasné volby hned poté, co Senát schválí volební zákon a ten bude podepsán prezidentem. Podle nás je to jediná správná možnost, která umožní znovu rozdat politické karty," uvedl Bartoš. Pokud by sněmovna hlasovala o nedůvěře vládě, Piráti a STAN by kabinet nepodpořili, rozpuštění komory a nové volby ale pokládají za vhodnější.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Prezident Čadu Idriss Déby zemřel na frontové linii. Zemi povede jeho syn

Zemřel prezident Čadu Idriss Déby, který byl 11. dubna zvolen na další prezidentský mandát. Oznámila to armáda. Její mluvčí citovaný agenturou AFP oznámil, že prezident zemřel na následky zranění, jež utrpěl o víkendu na severu země, kde armáda bojuje s povstalci.

Právě dnes na základě předběžných výsledků vyhlásili Débyho vítězem prezidentských voleb. Osmašedesátiletý politik tak získal už šestý mandát. Armáda uvedla, že nejvyšší funkci dočasně přebírá Débyho syn Mahamat Kaká.

Členové jeho kampaně v pondělí oznámili, že se prezident vydal na frontu, aby se připojil k armádním oddílům, jež bojují proti teroristům. Armáda v pondělí oznámila, že s Frontou pro změnu a svornost v Čadu (FACT) bojuje od 11. dubna a že v bitvách přišlo o život 300 rebelů a pět vojáků.

Povstalci, kteří působí v libyjském pohraničí, ve volební den napadli pohraniční post a začali postupovat jižně do Čadu.

Déby se dostal k moci v roce 1990 a patřil k nejdéle vládnoucím prezidentům na kontinentě.

"S velkou bolestí Čaďanům oznamujeme, že dnes, v úterý 20. dubna 2021 zemřel prezident Déby," sdělil armádní mluvčí Azem Bermandoa Agouna.

Další zprávy