Islámábád/Novšera (Od naší spolupracovnice) - Delavár Džán (28) pracuje sedm let jako redaktor anglicky psaného deníku The News International, Pakistan. Pokrývá především dění ve Svátu, oblasti, která byla ještě před dvěma lety oblíbenou turistickou destinací přezdívanou jako pákistánské Švýcarsko.
Dnes Svát, podobně jako Bádžaur, sužují boje mezi armádou a členy radikálního islámského hnutí klerika Maulany Fazluláha a místní odnože Tálibánu (TTP). Ta v oblasti zřídila paralelní vládu a prosazuje zavedení islámského práva šaríja.
"Tálibán ve Svátu je skutečně velmi radikální. Snad nikde jinde na kmenových územích neprobíhá v tak masovém měřítku zastrašování místního obyvatelstva," říká novinář Džán v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
A.cz: Co je hlavním důvodem rozšíření násilí na kmenových územích? Je to rostoucí počet radikálů, jejich organizovanost či lepší zbraně?
Násilí se na kmenových územích šíří od roku 2003. V březnu toho roku podnikla armáda operaci v jižním Vaziristánu a od té doby je na obou stranách akcí víc a víc. Radikální organizace se sdružily pod hlavičkou TTP (Tehrik-e-Taliban) a navzájem se v bojích podporují. Kdekoliv armáda na ozbrojence podnikne útok, oni se mstí.
Teď probíhá válka v Bádžauru, Kuramu a Svátu. Po každém náletu v těchto oblastech fundamentalisté reagují sebevražednými útoky. Je to problém, který nemá řešení. Zkusilo se všechno, útoky i mírová vyjednávání, ale nic zatím nezafungovalo.
A.cz: Jak je pro Vás jako novináře složité získávat informace z oblastí jako je Bádžaur nebo Svát?
Někdy je to hodně složité. Probíhají tam vojenské operace a armáda v takových případech oblast zcela uzavře. Nemají tam přístup ani novináři, což bohužel brání objektivnímu zpravodajství. My v takových případech získáváme informace přes nezávislé zdroje, místní obyvatele, neziskové organizace, ale jak říkám, objektivní zpravodajství jde v takových případech dělat těžko.
A.cz: Jak je možné, že se Tálibánu podařilo získat takový vliv právě ve Svátu, který byl známý svou otevřeností?
Tálibán ve Svátu je skutečně velmi radikální. Snad nikde jinde na kmenových územích neprobíhá v tak masovém měřítku zastrašování místního obyvatelstva. Radikálové vyhazují do vzduchu obchody s hudbou, dívčí školy, vyvražďují celé rodiny svých odpůrců.
Většina politických odpůrců a představitelů místní vlády odjela z oblasti. Není moc těch, kteří by radikálům odporovali. Lidé mají strach. Když si vezmete jen příklad dívčích škol. Ozbrojenci jich dosud zničili 88, dalších 62 škol se muselo zavřít. To je pro mě osobně jeden z nejsmutnějších příběhů.
A.cz: Proč Tálibán útočí právě na dívčí školy?
Za prvé tvrdí, že školy jsou vládní majetek a proti vládě oni bojují.
Důvod číslo dvě je, že vzdělání dívek považují za neislámské. Mají problém s osnovami. Tvrdí, že osnovy, podle kterých se dívky učí, jsou rouhačské. Argumentují, že stávající vzdělávací systém neprodukuje dobré lidi. Když jsem se Tálibánců ptal, co je tedy jejich plánem, řekli, že nejdřív chtějí všechny školy zničit a pak přijít s novými osnovami, které by byly v souladu s islámem. Podobnými jako se dnes učí v medresách.
A.cz: Co na to říkají místní lidé?
Jsou z bourání škol znechucení, chtějí, aby jejich dívky byly vzdělané a měly důstojné místo ve společnosti. Na druhou stranu ale nechtějí s Tálibánem sami bojovat, mají za to, že to má dělat armáda a vláda, která je má chránit.
Navíc většina lidí přišla s pádem turismu o hlavní zdroj obživy. Hotely jsou zavřené nebo zničené, přes 1000 obchodů muselo zavřít, nemají zákazníky, ovlivněn je i zemědělský sektor. Lidé skutečně bojují o přežití i ekonomicky a to bohužel nahrává radikálům.
Je víc a víc lidí, kteří se přidávají za úplatu k Tálibánu. Chtějí hlavně klid v oblasti pro sebe a své děti a je jim už jedno pod čí vládou.
