Islámábád/Praha – Usáma bin Ládin je mrtev čtyři roky. Spory o to, kdo měl největší podíl na jeho konci, ale teprve začínají.
Americký investigativní novinář Seymour Hersh v pondělí otřásl oficiálním vysvětlením, podaným administrativou Baracka Obamy. Tedy že Pákistán o bin Ládinově úkrytu ve vile v Abbottábádu nevěděl. Stejně tak jako o výsadku americké námořní pěchoty 2. května 2011.
Hershovy reportáže se v minulosti několikrát ukázaly jako ne zcela ověřitelné a vycházející z pochybných zdrojů. Tentokrát mu ale dává za pravdu jeho pákistánský kolega. Novinář Amir Mir z deníku The News.
Ten tvrdí na základě svých kontaktů, že Američanům potřebné informace k dopadení, potažmo zabití šéfa Al-Káidy, předal jeden muž. Důstojník pákistánské zpravodajské služby ISI Usmán Chálid.
Vláda v Islámábádu i ISI prý věděly jak to, že je bin Ládin ve vile, tak i o americkém zásahu. Mir uvádí, že právě Chálid naverboval lékaře Šakíla Afrídího, který se do vily dostal pod záminkou očkování proti obrně a získal informace o tom, kdo je uvnitř a jak to tam vypadá.
"Chálid dostal 25 milionů dolarů a příslib amerického občanství pro sebe i svoji rodinu," píše pákistánský investigativní novinář.
Co je s bývalým důstojníkem teď, není jasné. Londýnský Jihoasijský institut s odvoláním na Chálidovu dceru uvedl, že zemřel v Británii loni v dubnu. Podle jiných zdrojů žije v USA a spolupracuje s Ústřední zpravodajskou službou (CIA).
Seymour Hersh v reportáži otištěné v časopise London Review of Books píše, že špičky pákistánské rozvědky a armády o chystaném americkém útoku na bin Ládina věděly. Nikdo v Islámábádu to ale nechtěl potvrdit, protože spolupráce s USA není u pákistánské veřejnosti příliš populární a vláda se obávala nepokojů.
Bin Ládin žil v Abbottábádu od roku 2006. Tedy v době, kdy byl prezidentem Pákistánu Parvíz Mušaraf.
Právě on údajně věděl, že je vůdce Al-Káidy ve vile, a dal příkaz k jeho sledování. Sám Mušaraf to ovšem popírá.
Pákistánská zpravodajská služba ISI má v zemi velký vliv, část jejího vedení ale v minulosti sympatizovala s Al-Káidou a Tálibánem. ISI dokonce do jisté míry pomáhala v polovině devadesátých let Tálibán vytvořit s tím, že bude v Afghánistánu prosazovat pákistánské zájmy.
Po teroristických útocích v New Yorku a Washingtonu 11. září 2001 se Mušaraf sešel se špičkami ISI i armády na zásadním jednání, kde se víceméně rozhodovalo o tom, jestli půjde Pákistán s Američany, či s Al-Káidou.
Většina hlasů byla pro Američany, zdaleka prý však nešlo o většinu drtivou, jednoznačnou.
V současné době vede pákistánská armáda boje s domácí odnoží Tálibánu podél afghánské hranice, zároveň ale odmítá nálety amerických bezpilotních letounů na pozice ozbrojených islamistů.
