Pachatele mohou usvědčit i bakterie na jeho rukou

Radim Klekner Radim Klekner
16. 3. 2010 21:40
Na dlani máme okolo 150 druhů bakterií, složení kolonií je ale u různých lidí odlišné

Boulder - Otírat po spáchání zločinu otisky prstů již napříště nemusí delikventům stačit k tomu, aby po sobě zahladili všechny stopy. A policie si nebude muset napříště zoufat, když za sebou nezanechají vzorek DNA, ať již obsažený ve slinách, vlasech či spermatu.

Vědci z Coloradské univerzity v západoamerickém Boulderu přišli na metodu, která usvědčení pachatelů značně usnadní. Zjistili, že člověk po sobě zanechává "bakteriální otisk", který je natolik reprezentativní, že může sloužit jako dodatečný důkaz ke zjištění totožnosti osoby, která se provinila proti zákonu.

Každý lidský jedinec nosí na dlani a bříšcích prstů až sto padesát různých bakterií, jejichž DNA zůstává zachyceno na předmětech, kterých se dotkne.

Naprostá většina z nich je unikátní a liší se od jednoho člověka ke druhému. 

"Jak putujeme naším každodenním životem, každý z nás za sebou nechává v bakteriální stopu," upozorňuje v článku pro časopis Proceedings of the National Academy of Science vedoucí výzkumu, profesor Noah Fierer.

Nestačí umýt si důkladně ruce

Jeho tým zkoumal bakterie na rukou devíti boulderských studentů, které následně srovnával s DNA těchto bakterií, jež se zachytila na klávesnicích a myších počítačů, s nimiž Fiererovi žáci pracovali.

Podle vědců z Boulderu bude možné bakteriální otisk DNA použít při identifikaci osob
Podle vědců z Boulderu bude možné bakteriální otisk DNA použít při identifikaci osob | Foto: Reuters

Ukázalo se, že DNA je identická, ze sedmdesáti až devadesáti procent se ale lišila od genetického otisku, který zanechaly bakterie odebrané z rukou dalších 270 účastníků výzkumu. Na klávesnicích a myších zůstala ještě nejméně 12 hodin poté, co studenti přestali na počítačích pracovat.

Již v roce 2008 identifikoval Fiererův tým celkem 4700 různých druhů bakterií přebývajících na rukou více než stovky zkoumaných osob. Odlišné byly i u jednovaječných dvojčat, které jinak mají lidskou DNA v podstatě identickou. 

Fiererův tým nalezl navíc různé druhy bakterií na čele a chodidlech, stejně jako v uších či pupku téhož jedince. 

Ukázalo se, že bakterie neodstraní ani intenzivní mytí rukou. Bakteriální otisk DNA tak může vyšetřovatelům sloužit v případech, kdy pachatel nezanechá na místě stopy krve a spermatu či kůži za nehty oběti.

 

Právě se děje

Další zprávy