Kdo a proč mohl mít motivaci spáchat masakr v Ankaře. Turecko ovládly spekulace a konspirační teorie

Martin Novák Martin Novák
12. 10. 2015 14:18
Vyšetřovatelé uvádějí, že smrt nejméně 97 lidí v Ankaře mají na svědomí dva sebevražední atentátníci. To samo o sobě ukazuje na islamistickou stopu, protože další původně podezřelí – extrémně levicová gerila nebo kurdští separatisté – nenasazují sebevrahy. Otázkou je, nakolik útok skutečně nařídilo nebo zorganizovalo vedení Islámského státu. Jeho propaganda vyzývá své stoupence k útokům proti nepřátelům kdekoliv na světě. Čili je možné, že za atentátem je buňka teroristů pouze inspirovaná IS a jeho ideologií. Tureckem se šíří i řada konspiračních teorií.
Po bombovém útoku v Ankaře.
Po bombovém útoku v Ankaře. | Foto: Reuters

Ankara/Praha – Nejméně 97 mrtvých po sobě zanechali dva sebevražední teroristé, kteří odpálili v sobotu bomby na protiválečném shromáždění v Ankaře. Podezření padá na Islámský stát.

Turecko je v šoku, napětí a ve strachu z dalších útoků. Země se chystá na parlamentní volby, armáda bojuje s kurdskými ozbrojenci a v sousední Sýrii zuří válka už za účasti ruských bombardérů. 

Nabízíme vám pohled na situaci v Turecku ve formě pěti otázek a odpovědí.

Je pravděpodobné, že za masakrem v Ankaře stojí Islámský stát?

Vyšetřovatelé uvádějí, že útočili dva sebevražední atentátníci. To samo o sobě ukazuje na islamistickou stopu, protože další původně podezřelí – extrémně levicová gerila nebo kurdští separatisté – nenasazují sebevrahy. To není jejich rukopis.

Otázkou je, nakolik útok skutečně nařídilo nebo zorganizovalo vedení Islámského státu. Jeho propaganda vyzývá k útokům proti nepřátelům kdekoliv na světě. Čili je možné, že za atentátem je buňka teroristů pouze inspirovaná IS a jeho ideologií. Nikoliv přímo řízená někým ze Sýrie nebo Iráku.

Atentát v Surucu, který v červenci připravil o život třiatřicet lidí, provedl turecký Kurd, který předtím působil v Sýrii v řadách Islámského státu.

Je Islámský stát nepřítelem Turecka?

Pro IS jsou nepřítelem téměř všichni, přestože Turecko se zatím k náletům proti teroristům v Sýrii připojilo jen omezeně a víc se zaměřuje na základny separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) v severním Iráku. Vláda však dala Američanům k dispozici leteckou základnu Incirlik nedaleko syrské hranice.

Motivací teroristů při útoku v Ankaře může být snaha vyvolat co největší chaos v co nejvíce zemích, nebo jednoduše přesvědčení, že je třeba zasáhnout proti nevěřícím a nepřátelům, kdekoliv je to možné.

Kdo jiný by mohl mít motiv k takovému činu?

Tureckem se šíří řada konspiračních teorií, které ilustrují hluboké rozdělení země.

Příznivci vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) viní Kurdy a kurdskou opozici, že chce vládu destabilizovat. Lidová demokratická strana (HDP), která se zasazuje za práva Kurdů, zase tvrdí, že terčem atentátu byli její předáci.

Podezřívá někoho z bezpečnostních struktur, že výbuchy zorganizoval, aby se legitimizovaly vojenské operace v kurdských oblastech na jihovýchodě země a v Iráku.

Může sobotní krveprolití přinést usmíření mezi tureckou vládou a kurdskými separatisty?

Konflikt se táhne desetiletí, v posledních letech se poprvé objevila naděje na trvalý mír a přijatelné řešení kurdské otázky jak pro tureckou vládu a armádu, tak pro Kurdy. V červenci ale vláda oznámila, že ustupuje od příměří se Stranou kurdských pracujících.

Kde žijí Kurdové. Hlavně v Turecku, Iráku, Sýrii a Íránu.
Kde žijí Kurdové. Hlavně v Turecku, Iráku, Sýrii a Íránu. | Foto: Aktuálně.cz

Někteří Kurdové se domnívají, že tento krok souvisí s politickou situací. V červnových volbách dlouho dominující Strana spravedlnosti a rozvoje (APK) prezidenta Recepa Erdogana ztratila hlasy a nedokázala znovu sestavit jednobarevnou vládu. 1. listopadu se tak konají nové volby. APK je obviňována, že jejím cílem je vyvolat v Turcích pocit ohrožení a volit tuto strana jako garanta bezpečnosti a pořádku.

Hrozí Turecku občanská válka? A nakolik se v zemi projevuje konflikt v sousední Sýrii?

Je nepravděpodobné, že by se konflikt rozšířil ve velké míře z jihovýchodního Turecka.

Ankara se ale obává dalšího přílivu uprchlíků ze Sýrie poté, co syrská armáda a ruské letectvo zahájily ofenzívu na územích kontrolovaných rebely. Už nyní je v Turecku přes dva miliony Syřanů, od roku 2011 na ně vláda vydala v přepočtu přes 7,5 miliardy eur.

Prezident Erdogan žádá rezignaci syrského vůdce Bašára Asada a kritizuje ruské nálety. Většina Turků se podle průzkumu staví proti přímé turecké intervenci v Sýrii.

Může být ohrožena dohoda, kterou chce EU uzavřít s Tureckem ohledně uprchlíků?

Unie chce po Turecku, aby více bránilo běžencům v cestě do Evropy, a hodlá mu finančně přispět na provoz uprchlických táborů. Politická nestabilita a násilí snižují šance na uzavření takové dohody.

Turečtí politici zastávají názor, že EU by měla jejich zemi více pomoci, chce-li, aby hostila více uprchlíků místo ní.

Čtete rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Podpořte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlas nám můžete dát zde. Děkujeme!

 

Právě se děje

Další zprávy