Brusel – Evropa hledá způsob, jak regulovat příliv běženců už v Turecku. Ještě před tím, než uprchlíci nastoupí do člunů v Egejském moři, aby se následně vylodili na řeckých ostrovech. Tedy v Evropské unii a schengenském prostoru.
Turecký prezident Recep Erdogan přijel na návštěvu do Bruselu - jako klíčový politik pro řešení uprchlické krize.
List Frankfurter Allgemeine Zeitung s odvoláním na zdroje z Evropské komise napsal, že EU chystá s Ankarou přelomovou dohodu.
Cílem je, aby Evropané mohli hlídat nikoliv pobřeží řeckých ostrovů nebo vody Egejského moře, ale rovnou turecké břehy.
Podle plánu by měly řecká a turecká pohraniční policie s pomocí agentury EU pro kontrolu hranic (Frontex) zajistit, aby se uprchlíci, vedeni pašeráky, nedostali do člunů.
Zároveň by v Turecku měly s finanční pomocí Evropské unie vzniknout nové tábory. S životními podmínkami, které by byly pro jejich obyvatele snesitelné. Navíc je ve hře možnost, že syrští uprchlíci, kterých jsou nyní v Turecku skoro dva miliony, by v zemi mohli legálně pracovat.
Na začátku září se stovky Syřanů vydaly po silnici do Istanbulu a odtud pak do Edirne, kde se chtěly dostat přes řecké a bulharské hranice do EU.
Turecká policie ale uprchlíkům v průchodu zabránila, a tak se - po výzvě tureckého premiéra Ahmeta Davutoglua - vrátili zpět.
I němečtí politici souhlasí s tím, že počet přicházejících běženců se musí snížit. Bavorsko má problém uvolňovat pro ně další kapacity, jen v září do této spolkové země přišlo 170 tisíc uprchlíků.
Právě Německo přitom Turky v minulosti hlasitě kritizovalo.
Němečtí, stejně jako evropští politici Erdoganovi často vytýkají, že zemi směřuje k autoritářskému systému. Rozhovory o možném členství Turecka v Evropské unii jsou zablokovány v zásadě kvůli tomu, že řada členských států v klubu muslimskou zemi se 75 miliony obyvatel prostě nechce.
Teď ale Unie dohodu s Turky potřebuje, a Erdoganova cena tak stoupá. Maďarský premiér Viktor Orbán dokonce o víkendu prohlásil: "Každou neděli bychom se měli modlit za Erdogana. On je teď nadějí pro evropské politiky.“
Ankara bude na oplátku kromě financí na uprchlíky zřejmě žádat i bezletovou zónu nad severem Sýrie. Tedy nad územím, kam by se Syřané z Turecka mohli postupně vracet a byli by tam v bezpečí.
Tyto plány ale výrazně zkomplikovaly ruské nálety na syrské povstalce a islamisty, zahájené minulý týden.
Rusko posílá své bombardéry i na sever Sýrie a vytvoření bezletové zóny zřejmě nebude možné bez jeho souhlasu.
Další podmínkou, o které se diskutuje, je zrušení vízové povinnosti pro Turky při cestách do států Evropské unie.
