Modleme se za Erdogana, vyzývá Orbán. Příliv uprchlíků má zmírnit společná ostraha tureckého pobřeží

Martin Novák Martin Novák
5. 10. 2015 13:45
EU se chce podílet na hlídání tureckého pobřeží Egejského moře. Běžence hodlá chytat ještě před tím, než odplují do Řecka. Příliv uprchlíků by se tím měl zmírnit. Unie zároveň Turecku finančně pomůže se zvládnutím uprchlíků a vzniknou nové tábory. Modleme se za Erdogana, je nadějí pro evropské politiky, říká maďarský premiér Viktor Orbán. Evropané tureckého prezidenta v posledních letech často kritizují, teď ho ale potřebují.
Uprchlíci na ostrově Lesbos po plavbě z Turecka.
Uprchlíci na ostrově Lesbos po plavbě z Turecka. | Foto: Reuters

Brusel – Evropa hledá způsob, jak regulovat příliv běženců už v Turecku. Ještě před tím, než uprchlíci nastoupí do člunů v Egejském moři, aby se následně vylodili na řeckých ostrovech. Tedy v Evropské unii a schengenském prostoru.

Turecký prezident Recep Erdogan přijel na návštěvu do Bruselu - jako klíčový politik pro řešení uprchlické krize.

List Frankfurter Allgemeine Zeitung s odvoláním na zdroje z Evropské komise napsal, že EU chystá s Ankarou přelomovou dohodu.

Cílem je, aby Evropané mohli hlídat nikoliv pobřeží řeckých ostrovů nebo vody Egejského moře, ale rovnou turecké břehy.

Podle plánu by měly řecká a turecká pohraniční policie s pomocí agentury EU pro kontrolu hranic (Frontex) zajistit, aby se uprchlíci, vedeni pašeráky, nedostali do člunů.

Zároveň by v Turecku měly s finanční pomocí Evropské unie vzniknout nové tábory. S životními podmínkami, které by byly pro jejich obyvatele snesitelné. Navíc je ve hře možnost, že syrští uprchlíci, kterých jsou nyní v Turecku skoro dva miliony, by v zemi mohli legálně pracovat.

Na začátku září se stovky Syřanů vydaly po silnici do Istanbulu a odtud pak do Edirne, kde se chtěly dostat přes řecké a bulharské hranice do EU.

Turecká policie ale uprchlíkům v průchodu zabránila, a tak se - po výzvě tureckého premiéra Ahmeta Davutoglua - vrátili zpět.

Foto: Aktuálně.cz

I němečtí politici souhlasí s tím, že počet přicházejících běženců se musí snížit. Bavorsko má problém uvolňovat pro ně další kapacity, jen v září do této spolkové země přišlo 170 tisíc uprchlíků.

Právě Německo přitom Turky v minulosti hlasitě kritizovalo.

Němečtí, stejně jako evropští politici Erdoganovi často vytýkají, že zemi směřuje k autoritářskému systému. Rozhovory o možném členství Turecka v Evropské unii jsou zablokovány v zásadě kvůli tomu, že řada členských států v klubu muslimskou zemi se 75 miliony obyvatel prostě nechce.

Teď ale Unie dohodu s Turky potřebuje, a Erdoganova cena tak stoupá. Maďarský premiér Viktor Orbán dokonce o víkendu prohlásil: "Každou neděli bychom se měli modlit za Erdogana. On je teď nadějí pro evropské politiky.“

Ankara bude na oplátku kromě financí na uprchlíky zřejmě žádat i bezletovou zónu nad severem Sýrie. Tedy nad územím, kam by se Syřané z Turecka mohli postupně vracet a byli by tam v bezpečí.

Tyto plány ale výrazně zkomplikovaly ruské nálety na syrské povstalce a islamisty, zahájené minulý týden.

Rusko posílá své bombardéry i na sever Sýrie a vytvoření bezletové zóny zřejmě nebude možné bez jeho souhlasu.

Další podmínkou, o které se diskutuje, je zrušení vízové povinnosti pro Turky při cestách do států Evropské unie.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Čech odsouzený ve Francii za pašování migrantů je na svobodě

Český řidič, kterého v roce 2018 francouzský soud poslal do vězení za pašování migrantů, je na svobodě. Informaci potvrdil europoslanec Tomáš Zdechovský, který se případu dlouhodobě věnuje. Jiří Sagan si odpykal dvouletý trest, nyní se podle Zdechovského zdržuje ve Španělsku.

V roce 2018 francouzská policie při kontrole Saganova kamionu v přístavním městě Calais objevila skupinu Iráčanů. Soud později Čechovi uložil za pašování migrantů nejdříve trest vězení v délce 18 měsíců, loni jej zpřísnil na dva roky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy