Máme dluh vůči planetě. V OSN promluvila Čaputová o klimatu, Babiš se zdržel krátce

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
24. 9. 2019 7:12
Z budovy sídla OSN v New Yorku se stala nedobytná pevnost. Ulice v okolí uzavřely zátarasy, město se zaplnilo policisty a na Manhattanu se tvořily dopravní zácpy. To všechno kvůli pondělnímu setkání světových lídrů, kteří do New Yorku přijeli, aby se dohodli, jak zachránit planetu.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová na klimatickém summitu OSN v New Yorku.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová na klimatickém summitu OSN v New Yorku. | Foto: ČTK

New York (od naší zpravodajky) - První podzimní den vystoupaly teploty v New Yorku nad třicet stupňů Celsia. Horko, jasně modré nebe a spalující sluneční paprsky odrážející se od skleněných mrakodrapů tvořily kulisy setkání, které se neslo v duchu klimatické hrozby. Rostoucí teploty, stále častější extrémní vlny veder, tající ledovce, smrtící bouře nebo sucho byla stěžejní témata projevů v klimatizovaných konferenčních místnostech i rozhovorů na rozpáleném nádvoří sídla OSN.

Mimořádný klimatický summit, který svolal generální tajemník OSN António Guterres, měl přinést naději, že svět začne konečně jednat. "Je to boj, který prohráváme, ale který stále ještě můžeme vyhrát," hlásala loga na všudypřítomných plakátech.

"Tohle není summit pro diskusi o klimatu, není to ani summit pro jednání o klimatu, protože o přírodě nemůžete jednat. Je to summit pro akci," pronesl za mohutného potlesku publika během svého úvodního projevu António Guterres. 

Světoví lídři dostali v pondělí prostor, aby předložili své plány na to, jak radikálně snížit emise a efektivně přejít k ochraně klimatu. Na půdě OSN se proto mikrofonů chopili ti zástupci členských zemí, kteří mohli představit konkrétní programy transformace průmyslu, energetiky, dopravy i zemědělství. Mezi nimi i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Český premiér Andrej Babiš naopak nepromluvil.

"Jsem pyšná, že jsem mohla reprezentovat svou zemi jako jednu z mála v našem regionu," zhodnotila Čaputová svůj výstup. V projevu představila plán slovenské vlády na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. 

Země bez ambiciózního plánu prostor nedostaly. Nehovořili například lídři zemí, jako je Japonsko či Austrálie. Velmi krátce se na summitu mihl i americký prezident Donald Trump.

"Ze zákulisních informací vím, že jsem měla možnost vystoupit jednak díky tomu, jaké cíle jsem za Slovensko mohla prezentovat, ale prý také zaujal můj osobní příběh," vysvětlila Čaputová, která před svou prezidentskou funkcí pracovala jako environmentální právnička a bojovala proti nelegální skládce u obce Pezinok.

"Máme dluh vůči planetě a musíme změnit náš životní styl," řekla pak ve svém projevu. "Jsme první generací, která cítí dosah svých bezohledných činů. A můžeme být posledními, kteří s tím mohou něco udělat," cituje ji slovenský Denník N. Jako konkrétní příklad toho, co Slovensko dělá pro lepší klima, Čaputová zmínila zavření uhelných dolů v oblasti horní Nitry.

Klima je velký hit

Český premiér Babiš se na summitu zdržel jen krátce během jeho zahájení. "Paradoxně tady vystoupí zástupci zemí, kteří chtějí mluvit o výzvách, ale ani neplní to, co jsme se zavázali plnit v roce 2015 na klimatické konferenci v Paříži," kritizoval řečníky ještě před zahájením summitu.

"Dneska je klima velký hit a každý o něm mluví. Já tomu rozumím, ale je potřeba, aby státy, které tady dnes promluví, k tomu něco udělaly," řekl Babiš s tím, že za Česko nechce pronášet pouhé sliby.

"Jsme seriózní stát a politici, proto mluvíme v konkrétních číslech," vysvětlil premiér. "Slíbit něco do roku 2050 určitě není problém, ale my máme závazky z roku 2015 z Paříže a tam je na tom Česko velice dobře," dodal s tím, že Česko má jasný plán, jak oproti roku 1990 snížit do roku 2050 emise o 80 procent.

Zapojit se do debaty

Do debaty na světové úrovni se ale Česko v New Yorku nezapojilo. Z pondělní akce bylo přitom zřejmé, že ta už se nevede o tom, jestli klimatické změny způsobuje člověk a jestli se jim dá efektivně zabránit. Summit ukázal, že proti rozzlobeným studentům a aktivistům už nestojí nečinní nebo pochybovační politici.

Na půdě OSN se o ochraně klimatu mluvilo konkrétně. Světoví politici popisovali praktické způsoby řešení klimatické krize, zkušenosti vlastních zemí i nutnost spolupráce. Například nizozemský premiér Mark Rutte vysvětloval, jak se svět může učit z chyb, kterých se jeho země dopustila, i ze způsobů, jak se připravuje na stoupání hladiny oceánu.

O problémech rozvojových zemí, které nemají na snižování emisí dostatek peněz, mluvil například salvadorský ministr životního prostředí Fernando López. Delegace z Itálie nebo ze Španělska procházely instalací Světové zdravotnické organizace, která ve speciálních stanech a pomocí parfémovaných plynů demonstrovala míru znečištěného ovzduší ve světových metropolích.

Projev nakonec pronesli zástupci více než 60 zemí, včetně německé kancléřky Angely Merkelové, která slíbila zdvojnásobit příspěvek do fondu OSN na pomoc méně rozvinutým zemím v boji s klimatickými změnami, nebo indického premiéra Naréndry Módího, jehož země patří mezi největší znečišťovatele životního prostředí.

Celý den byla klimatická hrozba ústředním tématem světových lídrů, které je rozdělovalo na dvě skupiny. Na ty, kteří k němu měli co říct, a ty, kteří k němu neřekli nic.

Video: Boj o klima? Vymýváme kelímky od jogurtů a pak letíme přes půl světa, říká psycholog

Hodně prudy bychom si ušetřili tím, kdybychom šli po tom důležitém. Nemůžeme být dokonalí v nedokonalém světě, míní Jan Krajhanzl. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 48 minutami

Vědci zkoumali tweety o klimatu, čtvrtinu vytvořili falešní "boti"

Za čtvrtinou příspěvků stály v průměrný den automatizované účty, neboli "boti". Takové je hlavní zjištění badatelů z americké Brownovy univerzity, kteří zkoumali miliony tweetů z roku 2017 na téma klimatických změn. Výsledná studie ještě nebyla zveřejněna, přístup k ní ale získal deník The Guardian. Ten na základě zjištění píše, že diskuse na Twitteru jsou "překrucovány armádou botů" ve prospěch popírání vědeckých poznatků.

Předmětem výzkumu bylo 6,5 milionů tweetů z více než měsíčného období kolem 1. června 2017, kdy americký prezident Donald Trump ohlásil odstoupení své země od pařížské klimatické dohody. Příspěvky o klimatických změnách pocházely od neautentických účtů. Ty neovládají běžní uživatelé, ale spíše software, jehož prostřednictvím může jediná osoba zadávat instrukce skupině profilů, které pak samostatně vytvářejí obsah nebo sdílejí a "lajkují" existující sdělení.

"Tato zjištění nasvědčují tomu, že mechanizovaní boti mají významný dopad při zvyšování dosahu odmítavých tvrzení o klimatické změně, včetně podpory pro Trumpovo odstoupení od pařížské dohody," cituje The Guardian z dosud nezveřejněné studie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 49 minutami

Na SP v Rašnově bodoval z Čechů jen Koudelka, vyhrál Geiger

V závodě Světového poháru ve skocích na lyžích v Rašnově bodoval z Čechů pouze Roman Koudelka, který obsadil 27. místo. Viktor Polášek, Vojtěch Štursa ani Čestmír Kožíšek nepostoupili do druhého kola. Vyhrál Němec Karl Geiger, který na středním můstku jako jediný dosáhl hranice sta metrů.

Koudelka skočil v prvním kole 89 metrů a mezi bodovanou třicítku postoupil z 27. místa. Ve druhém si připsal o metr kratší pokus, ale v pořadí si nepohoršil. Polášek skončil osmatřicátý těsně před Štursou, Kožíšek obsadil 45. místo.

Geiger vedl už po prvním kole, ve druhém zopakoval stometrový pokus a druhého krajana Stephana Leyheho porazil o necelých šest bodů. Třetí místo obsadil lídr Světového poháru Rakušan Stefan Kraft, průběžně druhý Geiger stáhl jeho náskok na 118 bodů.

V Rašnově dosud v rámci SP skákaly pouze ženy. Muži se po dnešní premiéře v transylvánském areálu utkají o body i v sobotu.

Další zprávy