Projev okamžitě dostal označení "rasistický". Na Orbánovu hlavu se snesla kritika od řady evropských politiků včetně šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové a hlavních frakcí v Evropském parlamentu. Na svoji funkci rezignovala Orbánova dlouholetá poradkyně Zsuzsa Hegedüsová - ta jeho proslov nazvala "čistě nacistickým".
Zástupci české vlády, nyní předsednické země EU, naopak dosud mlčeli. Ticho prolomil ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Pro Aktuálně.cz a Hospodářské noviny řekl, že "Orbánův projev bude mít politické důsledky".
"Ještě víc to vyhrotí kritické postoje členských států vůči Maďarsku," řekl Bek.
On sám nechtěl obsah Orbánovy řeči komentovat s tím, že "úkolem předsednické země není kritizovat jednotlivé výroky premiérů". Dodal ale, že projev zrychlí už několik let trvající spor mezi Orbánovou vládou a zbytkem unie o porušování hodnot EU v Maďarsku.
"Myslím, že vzroste ochota členských zemí dovést řízení s Maďarskem k nějakému závěru. Projev to bude akcelerovat," dodal ministr pro EU.
Mikuláš Bek za předsedající Česko vede Radu EU pro všeobecné záležitosti (GAC), kde nejčastěji sedí ministři zahraničí nebo ti pro evropské záležitosti. Právě této radě věcně přísluší spor mezi unijními institucemi a budapešťskou vládou o stav právního státu v Maďarsku.
Několik konfliktů kolem Maďarska
Komise vede proti Maďarsku několik řízení. Naposledy ho dala k soudu kvůli maďarskému zákonu, který zakazuje mluvit na tamních školách o homosexualitě. Před několika měsíci Brusel otevřel novou linii konfliktu, když proti maďarské vládě spustil proceduru, která má chránit peníze z evropského rozpočtu před zneužitím v dané členské zemi.
Rozpočtová pojistka, na jejímž konci může Maďarsko přijít o miliardy eur z Bruselu, je na počátku. Řízení kvůli omezování nezávislosti médií, soudů nebo policie se naopak vlečou už roky a bez jasného závěru. Nyní záleží mimo jiné na českém předsednictví, jestli se bude chtít nějakého dobrat.
"Program zářijové rady GAC se teprve tvoří, ale myslím, že Maďarsko na ní v nějaké formě určitě bude. V jaké přesně, to teprve s kolegy uvidíme," sdělil Bek.
Orbánův projev zkritizovaly hlavní frakce v Evropském parlamentu a ve společném prohlášení vyzvaly, aby Evropská komise a Rada neotálely s postihy vůči maďarské vládě. Byla to ale zřejmě tato výzva, která způsobila, že se pod prohlášení odmítla podepsat parlamentní frakce ECR, kde sedí také zástupci ODS.
Jednání za ECR vedl Ryszard Legutko, zástupce polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), která frakci dominuje. A taktéž polská vláda vede s Evropskou komisí několik sporů kvůli omezování nezávislých institucí v zemi. "Napsal nám, že ECR prohlášení nepodporuje. Důvod neuvedl," sdělil Aktuálně.cz belgický europoslanec Philippe Lamberts, který vyjednával o obsahu prohlášení na adresu Orbána za frakci Zelených.
Český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) se domnívá, že to byl výše zmíněný důvod. "S kritikou projevu se klasicky smíchaly další věci a PiS se zřejmě nechtěla podepsat pod něco, co by mohlo být vykládáno jako precedens," míní Vondra.
"Obrovská chyba"
Legutko s ODS svůj postoj za frakci nekonzultoval. Vondra, momentálně na dovolené stejně jako celý europarlament, se o existenci prohlášení dozvěděl až z médií.
Samotný obsah projevu označil český europoslanec za "obrovskou chybu". "Rasová politika není můj svět, tady se s Orbánem nikdy nesejdeme," tvrdí Vondra. "Celkově ale rozumím, proč se frakce odmítla podepsat pod text," dodal.
O prohlášení, a tedy o postoji své frakce nevěděli ani další členové ODS. Například Jan Zahradil na novinářský dotaz odpověděl, že vůbec neví, "jestli a jak se o něčem hlasovalo, kdo tam byl nebo nebyl za ECR", a zjišťovat to nebude.
Překvapivé bylo Legutkovo rozhodnutí i pro Zahradilovu kolegyni Veroniku Vrecionovou. "Vůbec jsem nevěděla o nějakém společném prohlášení frakcí," sdělila europoslankyně za ODS. Obsah Orbánova projevu je podle ní odsouzeníhodný. Stejně jako Vondra ale "rozumí", že polská PiS rozhodla za celou frakci nepřipojit se, "aby si sama pod sebou nepodřezávala větev".
