Nagoja - Živočišné a rostlinné druhy vymírají neztenčeným tempem. Některé se však podařilo zachránit, a dokonce navrátit do volné přírody.
Každým rokem je zároveň objeveno několik tisíc druhů nových, byť především v oblastech tradičně bohatých na ptacto a zvířenu. Shodli se na tom účastníci pravidelného summitu OSN, zasvěceného otázkám biodiverzity, který byl letos svolán do japonské Nagoje.
Podle zprávy předložené na jednání je i nadále pětina všech dosud známých druhů rostlin a živočichů ohrožena vyhynutím. U ptáků je to třináct procent, u obojživelníků dokonce čtyřicet jedna procent.
Nejvyšší ztráty na biodivezitě byly v posledních letech zaznamenány v jihovýchodní Asii. Může za to extenzivní lov a rybolov, nekontrolovatelné šíření invazních druhů, kácení pralesa a výsadba palmy olejné.
Červený seznam ohrožených druhů
Na tzv. Červeném seznamu ohrožených druhů, zveřejňovaném pravidelně Mezinárodní unií pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN), je v současnosti zaneseno 55 926 položek.
"Jeden malý krůček na Červeném seznamu znamená obrovský krok ve směru vyhynutí (daného druhu)," říká profesor Edward O. Wilson z Harvardovy univerzity.
Celkem 791 živočišných a rostlinných druhů je vedeno jako vyhynulých, 63 z nich se ve volné přírodě už nevyskytuje.
Kriticky ohroženo je 3565 druhů. Znamená to, že 80 procent jedinců takového druhu již vyhynulo, nebo vyhyne v příštích třech generacích.
Zbývající druhy byly zařazeny podle stupně ohrožení, jemuž jsou v souvislosti s nebezpečím vyhynutí vystaveny, do dalších pěti kategorií.
Ochranářská úsilí slaví úspěch
Účastníci summitu v Nagoji ale také vyzdvihli výsledky ochranářského úsilí, díky němuž se podařilo zachránit - a v řadě případů dokonce navrátit do volné přírody - některé ohrožené druhy.
Je to mimo jiné případ severoamerického tchoře černonohého, kondora kalifornského či koně Przewalského, původem z Mongolska, na jehož záchraně se významně podílí i zoologická zahrada v Praze.
Zákaz lovu velryb, vyhlášený Evropskou unií a OSN, vedl zase k tomu, že se podařilo zásadním způsobem navýšit početní stavy plejtváka obrovského.
Důsledný boj s invazními druhy, zejména s potkanem východním, vedl k tomu, že byly obnoveny populace řady ptáků na ostrovech v Indickém oceánu, jako je šáma seychelská či poštulka mauricijská.
V roce 1965 bylo na Seychelském souostroví napočítáno 15 kusů šámy. Dnes zde žije několik stovek těchto ptáků.
"Soustředěné ochranářské úsilí jednoznačně nese ovoce, když je prováděno důsledně," citovala stanice BBC předsedu komise pro přežití druhů, zřízené při IUCN, Simona Stuarta.
Kožní infekce, která se šíří zejména ve Střední Americe a Austrálii, na druhé straně způsobila, že vyhynutím jsou dnes v těchto oblastech ohroženy dvě pětiny obojživelníků.
Nové druhy v Amazonii
Odpůrcům ochranářských snah, kteří kritizují "neuvážené zásahy do přirozeného koloběhu přírody", dávají částečně za pravdu objevy tisíců nových druhů zvířat, rostlin a ptáků, k nimž v poslední době došlo v amazonských pralesích, na Borneu či ve východní části Himálaje.
Jen v Amazonii bylo mezi lety 1999 a 2009 objeveno 637 druhů nových rostlin, 257 druhů ryb, 216 druhů obojživelníků, 55 druhů plazů, 39 druhů savců a 16 druhů ptáků.
Patří sem mimo jiné pestře zbarvená žabka Ranitomeya amazonica, sladkovodní delfín Inia boliviensis či anakonda Eunectes beniensis.
Ochranáři připouštějí, že počet nově objevených druhů mnohonásobně převyšuje počet druhů vyhynulých. Upozorňují však na skutečnost, že především díky ekonomickým aktivitám člověka jsou každým rokem nenávratně ztraceny jedinečné druhy živočichů a rostlin, které se již nikdy nepodaří nahradit.
Ztráty, které člověk způsobí svým neodpovědným počínáním v přírodě, vyčíslila OSN na dvě až pět bilionů dolarů ročně.
