Washington - Padesát států, které se zúčastnily summitu o jaderné bezpečnosti ve Washingtonu, se zavázalo, že do čtyř let zabezpečí štěpný materiál, jež mají k dispozici.
Ukrajina navíc během dvou let zlikviduje na svém území s pomocí USA a Ruska veškerý vysoce obohacený uran pocházející ještě z časů SSSR.
Mexiko a Kazachstán zase oznámily, že upraví své výzkumné reaktory využívající tak, aby pracovaly s nízkými koncentracemi radioaktivní látky. Kanada předá Spojeným státům do osmi let všechen svůj vysoce obohacený uran.
Podle společného prohlášení podepsaného na závěr schůzky budou účastníci summitu pracovat na zmenšení hrozby jaderného terorismu a podpoří ve všech směrem kontrolory Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAAE).
Bezpečnostní opatření by nicméně podle účastníků summitu neměla omezit právo jednotlivých států rozvíjet jadernou energetiku.
Snížit arzenály nestačí
První krok na cestě dalšího jaderného odzbrojení učinily USA a Rusko minulý týden v Praze. Snížit arzenály nukleárních zbraní připravených k odpálení ale nestačí.
Ve světě se nyní nachází dostatek obohaceného uranu, z něhož je možné vyrobit nové jaderné hlavice. Ty se mohou snadno dostat do rukou teroristů i autoritativních režimů.
"Nukleární a radioaktivní materiál není dobře střežen a je zapotřebí jej lépe chránit," zdůraznil na summitu ve Washingtonu nový generální tajemník Mezinárodní organizace pro atomovou energii (IOAA) Ikia Amano. "Každý druhý den dostáváme zprávu o incidentu, při kterém je takovýto materiál ukraden či pašován."
1600 tun
Ve světě je podle odhadů IOAA na 1600 tun vysoce obohaceného uranu a pět set tun plutonia. K tomu je třeba připočíst přesně nevyčíslená množství jaderného materiálu o nižší koncentraci.
Největší starost dnes nové americké administrativě nedělá hrozba střetu s Ruskem, nýbrž možnost, že by se štěpný materiál mohl dostat do rukou nepovolaných osob. Teroristická organizace al-Káida se podle amerického zbrojního experta Johna Brennana snaží obohacený uran získat již patnáct let.
Kritické množství izotopu U 233 či U 235 v pětaosmdesátiprocentní koncentraci je představováno přibližně 50 kilogramy štěpné látky. K výrobě jedné atomové bomby dnes podle expertů ale stačí i poloviční množství uranu.
Německo tlačí na stažení hlavic
Německá kancléřka Angela Merkelová na summitu vyslovila názor, že by měly být vytvořeny právní podmínky k potrestání těch států, které nukleární materiál předají do rukou teroristům.
Obavy panují v tomto směru hlavně z Íránu a Severní Koreje, jež se schůzky ve Washingtonu odmítly zúčastnit.
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle summitu využil k tomu, aby USA upozornil na jaderný arzenál, jejž Američané stále udržují v Evropě. Podporují ho v tom státy Beneluxu a Norsko.
Odhaduje se, že USA mají v Německu, Belgii, Itálii, Nizozemsku a Turecku 150 až 240 jaderných hlavic.
Na okraj jednání ve Washingtonu potvrdil Obamův poradce pro východní Asii Jeff Bader, že se šéf Bílého domu s čínským prezidentem Chuem Tin-tchaem dohodl na nových sankcích proti Íránu. Ty mají tamní režim přinutit, aby umožnil lepší kontrolu svého jaderného programu.
