Washington - Celkem 24 hispánců, černochů a Židů dostalo v úterý od prezidenta Baracka Obamy většinou posmrtně vyznamenání za statečnost během válečných nasazení americké armády.

Ocenění svých činů se měli dočkat mnohem dříve, ale stejně jako další příslušníci menšin v armádě doplatili podle agentury AP na diskriminaci. Šéf Bílého domu prohlásil, že splnil dlouholetý dluh vůči vojákům z národnostních menšin, kteří "bojovali a umírali za vlast, jež je ne vždy považovala za rovnoprávné".

Obama vyznamenal Medailí cti veterány II. světové války a konfliktů z Koreje a Vietnamu. Jejich ocenění vychází z dvanáctileté práce úředníků Pentagonu, kteří analyzovali historické případy diskriminace menšin v armádě. Právě dva tucty v úterý oceněných si podle Obamy medaili zasloužily už dávno.

"Dnes máme šanci vyrovnat se s minulými chybami. Žádný národ není dokonalý... Mnohdy čelíme bolestivé minulosti včetně skutečnosti, že někteří z těchto vojáků bojovali a umírali za vlast, jež je ne vždy považovala za rovnoprávné," řekl šéf Bílého domu.

Mezi oceněnými byli pouze tři stále naživu. Šlo o veterány z Vietnamu Jose Rodelu, Melvina Morrise a Santiaga Ereviu, kteří své řády přijali za dlouhotrvajícího potlesku. "Nikdy mi popravdě nešlo o vyznamenání," řekl Erevia AP, ale připustil, že "padl na kolena", když mu zavolal Obama a oznámil mu, že dostane medaili.

Pentagon během 12 let přehodnotil několik tisíc případů nositelů nižšího vojenského vyznamenání, z nichž řada splňovala kritérium získání hodnotnější Medaile cti, ale v minulosti jim byla upřena. Přibližně 600 z nich bylo hispánského či židovského původu.