Praha - Demokratický kandidát na amerického prezidenta Barack Obama nastartoval revoluci, která podle analytiků změní způsob vedení kampaně před prezidentskými volbami.
V týdnu odmítl jako první prezidentský kandidát za posledních třicet let přijmout státní příspěvek na předvolební kampaň.
Cílem systému veřejného financování prezidentských kampaní zavedeného po skandálu Watergate roku 1972 bylo zbavit politiku vlivu lobbyistů poukazujících velké částky na konta jednotlivých kandidátů.
Ať už prezidentští uchazeči na jeho nedokonalost později žehrali, jak chtěli, všichni od prezidentských voleb roku 1976 využili 84,1 milionu dolarů, které jim nabízí.
Nevýhodou bylo, že se tak vzdali možnosti přijímat peníze od soukromých dárců.
McCain jede postaru
Tradiční cestou letos půjde republikánský kandidát John McCain. Do zářijového republikánského sjezdu může získat libovolné množství soukromých peněz, od té doby až do listopadových voleb však bude utrácet jen veřejných 84 milionů.
Obama však během primárek ukázal, že je schopen vybrat mnohem více, než by získal od státu. Z více než 265 "primárkových" milionů má přitom stále 43 k dispozici. McCainovi jeho dárci ve stejné době poskytli "pouze" 97 milionů.
Kampaň demokratického kandidáta zatím podpořilo 1,4 milionu Američanů a Obama doufá, že mu mnozí z nich dají nejen další peníze, ale že také získá nové sponzory. Například od své bývalé konkurentky Hillary Clintonové, s jejímiž nejdůležitějšími dárci nyní jedná.
Republikáni pro Obamu?
Revoluční má být nejen způsob získávání peněz, ale i sama kampaň. První americký černošský kandidát na prezidenta totiž hodlá překreslit tradiční volební mapu a agitovat i na půdě pro předchozí demokratické kandidáty takříkajíc panenské.
Vše o volbách v USA:
Demokratický stratég Chris Kofinis věří, že by od začátku září do začátku listopadu mohl Obama získat a utratit 200 milionů dolarů. Strana tak rozjede kampaň a televizní spoty i v tradičních republikánských státech, kde bylo dosud nahánění dalších voličů považováno za ztrátu času.
Je zde však jeden problém, kterého se rychle chopil i McCain.
Pokrytec Obama?
Obama tvrdí, že dlouhodobě bojuje za reformu financování kampaní, které mají podle něj pocházet z veřejných peněz - tedy o systém, jehož nedokonalou verzi nyní odmítl.
Podle McCaina, který se o systém veřejného financování zasazuje dlouhodobě, tak Obama nyní "popřel sám sebe" i "závazek, který dal americkému lidu".
Deník New York Times však ve svém pátečním vydání upozorňuje, že kvůli Obamovu nynějšímu rozhodnutí systém sice "čelí největší hrozbě svému přežití", na druhou stranu se však obamovské mašinérii podařilo naplnit jeho smysl - obejít velké dárce, a zamezit tak jejich vlivu ve Washingtonu.
Jako problematičtější se tak jeví rozhodnutí černošského senátora využít kontaktů bývalé první dámy, která vyzvala 100 svých největších dárců, aby se s jejím bývalým oponentem příští týden setkali.
Právě ona byla přitom v primárkách Obamou označována za političku, ovládanou washingtonskými lobbyisty. Tedy těmi, o jejichž finance se nyní hodlá sám ucházet.
