Oslo - Udělení letošní Nobelovy ceny míru americkému prezidentu Baracku Obamovi ve světě vyvolává nadšení i skepsi.
Kritici mají za to, že Obama nejvyšší ocenění získal "předčasně", jelikož zatím ještě nic nedokázal. Jiní ale věří tomu, že Obama je na dobré cestě zajistit větší mír ve světě.
Komise udělující toto prestižní ocenění uvedla, že Obama si ocenění vysloužil za "mimořádné úsilí v prosazování míru ve světové diplomacii a snahu o snížení počtu nukleárních zbraní".
Sám americký prezident v první reakci na mimořádné tiskové konferenci řekl: "Udělení ceny mě překvapilo. Přijímám ji s hlubokou pokorou a jako výzvu k tomu, aby státy překonávaly problémy 21.století."
Podle komise s Obamovým nástupem do prezidentského úřadu svět získal lepší vyhlídky do budoucna.
"Málokdo si dokázal získat světovou pozornost v takové míře jako Obama a málokdo dokázal světu dát naději na lepší budoucnost," uvedla komise, která také ocenila jeho úsilí o obnovení mírového procesu na Blízkém východě.
| Nobel Obama jde ve svém plánu v Reaganových stopách |
"Daleko lepšími prostředky k řešení konfliktních situací jsou dialog a jednání, které Obama prosazuje od svého nástupu. Spojené státy také nyní hrají daleko aktivnější roli v boji proti změnám klimatu," stojí dále ve zprávě komise.
Předseda pětičlenného Norského Nobelova výboru Thorbjörn Jagland pro norskou televizi dále vysvětlil, že cena má podpořit Obamovo úsilí o mírovější svět.
"Neudělili jsme mu cenu za to, co se může stát v budoucnu, ale za to, co učinil v uplynulém roce. A doufáme, že to pomůže přispět k tomu, o co se snaží," řekl Jagland v televizním rozhovoru v narážce na jeho mírová poselství. Jagland jako příklad uvedl jeho jarní projev v Káhiře o islámu, v Praze o snížení počtu jaderných zbraní a snahu spolupracovat co nejvíce s Organizací spojených národů.
Cena, s kterou výherci připadne 10 milionů švédských korun (zhruba 25 milionů Kč), bude udělena v norské metropoli Oslu 10. prosince.
Kritiky ze světa
Ze světa se však již začínají ozývat kritické hlasy, že udělení nejvyššího ocenění za mírové aktivity získává někdo, kdo je v úřadě necelý rok a na konkrétní výsledky jeho snažení se teprve čeká.
Je to prý nespravedlivé vůči lidskoprávním aktivistům, kteří za svoje činy skončili například ve vězení, píše agentura Reuters.
Podle radikálního islamistického hnutí Taliban je udělení Nobelovky Obamovi "absurdní".
"Měl by dostat spíše cenu za zvýšení násilí a zabíjení civilistů (v Afghánistánu)," cituje Reuters mluvčího Talibanu Zabíhuláha Mudžahída, který dále vznesl námitku, že se Amerika do jeho země chystá poslat dalších 21 tisíc vojáků.
Favorité nevyhrávají
S udělením ceny Obamovi se potvrdil trend, že často Nobelovku získává člověk, který nepatřil mezi hlavní favority.
V úvahu nejvíce přicházeli například dlouholetý politický vězeň Wej Ťing-šej, který nyní žije v USA, nebo Chu Ťia, který si odpykává v Číně tříletý trest vězení za kritiku vlády.
Mezi horkými kandidáty byl i zimbabwský premiér Morgan Tsvangirai nebo bývalá rukojmí kolumbijských partyzánů Ingrid Betancourtová.
Letošní seznam kandidátů byl nezvykle dlouhý - čítal 205 položek. Mezi nominovanými bylo i 33 organizací.
