Atény - Většina zemí Evropské unie v čele s Německem odmítá řešit problémy řeckého zadlužení okamžitou finanční pomocí.
Šéf Řecké centrální banky Georgie Provopulos nicméně ujistil, že občané jiných zemí EU nemusí mít strach, že budou na Řeky doplácet z vlastních kapes. Řecká vláda prý o žádnou pomoc nežádá.
Bankéř to prohlásil v rozhovoru pro list Financial Times Deutschland.
"Zájem investorů o řecké cenné papíry ukazuje, že jsme schopni si v krizi poradit a obstarat si peníze na finančních trzích," řekl Provopulos.
Ve čtvrtek Řecko prodávalo státní dluhopisy v objemu pět miliard eur (necelých 129 miliard korun) se splatností deset let.
"Černý scénář, podle kterého se neobejdeme bez pomoci, se nenaplní," prohlásil šéf řecké banky. Ale pokud podle něj Řecko přece jen bude půjčku potřebovat, obrátí se na eurozónu, nikoliv na Mezinárodní měnový fond.
Řecký kabinet už schválil úspory ve výši 4,8 miliard eur, veřejnost však drastické utahování opasků odmítá, takže vláda čelí vlně stávek a demonstrací.
Návrh, aby Atény své finanční problémy řešily prodejem ostrovů v Egejském moři, odmítl o víkendu řecký premiér Georgie Papandreu po schůzce s německou kancléřskou Angelou Merkelovou.
"Jsou i jiné způsoby, jak řešit naše problémy. Navíc by to bylo krátkodobé řešení, které by příliš nepomohlo. Ostrovů se nevzdáme a neprodáme je, to je mimo diskusi," uvedl Papandreu.
Řecký deficit loni činil 12,7 procenta hrubého domácího produktu, přitom povolený limit uvnitř EU jsou pouhá tři procenta.
Ministři financí Unie proto po řecké vládě žádají, aby přijala tvrdá úsporná opatření. Například zvýšit věk pro odchod důchodu, zastavit růst platů státních zaměstnanců či zvýšit daň z přidané hodnoty.
Řecká vláda dostala v Bruselu za úkol do 16. března předložit seznam kroků, které hodlá učinit pro snížení deficitu.
