Jak v Oslu minulý týden oznámil po konečné uzávěrce norský Nobelův výbor, na nejprestižnější politické ocenění je nominováno celkem 168 jednotlivců a 23 organizací.
"Znovu je nominován velmi vysoký počet kandidátů ze všech různých koutů světa, což nebývá obvyklé," řekl agentuře Reuters Geir Lundestad, ředitel norského Nobelova institutu.
Bono nebo Ahtisaari
Ke kandidátům na odměnu 1,3 milionu dolarů, jejichž jména zatím přes média pronikla na veřejnost, protože sám Nobelův výbor kandidáty oficiálně neoznamuje ani nekomentuje, patří bývalý finský prezident Martti Ahtisaari i irská rocková hvězda Bono ze skupiny U2.
O obou se přitom jako o favoritech spekulovalo v minulých letech. Na seznamu však figurují také kontroverznější osobnosti, například bývalý ministr zahraničních věcí USA Colin Powell, a to kvůli zásluhám o příměří v Súdánu.
Rovněž venezuelský prezident Hugo Chávez a indický duchovní guru Srí Srí Ravi Šankar, usilující o náboženskou toleranci.
Média uvádějí, že mezi dalšími nominovanými jsou starosta New Yorku Rudy Giuliani nebo indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono, který pomohl k nastolení míru v provincii Aceh poničené vlnou tsunami.
V minulosti se mezi kandidáty několikrát objevil i bývalý český prezident Václav Havel, ovšem tento rok tomu tak prozatím není.
Orientace na muslimský svět nebo Čínu?
Podle některých pozorovatelů může být letos obzvlášť aktuální zaměření pozornosti k muslimským zemím.
"Nobelova cena by mohla pomoci zlepšení vztahů mezi islámským a západním světem," uvedl v rozhovoru pro AFP norský expert Stein Tonnesson, který v Oslu vede tamní mírový institut.
Agentura Reuters tvrdí, že by se letošním vítězem mohl stát některý z čínských disidentů. V projevu v roce 2001 ředitel Lundestad uvedl, že "raději dříve než později bychom měli začít hovořit o lidských právech v Číně."
Loni ocenil norský Nobelův výbor jednotlivce i organizaci - Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) a jejího šéfa Muhammada Baradeje. Letošní definitivní rozhodnutí výboru bude známo v první polovině října.
Bohatý Alfred Nobel
Nobelova cena se jmenuje podle Alfreda Nobela, švédského filantropa a vynálezce dynamitu, který zemřel v roce 1896 jako jeden z nejbohatších mužů v Evropě.
Své peníze zanechal nadaci, která každoročně oceňuje nejschopnější obyvatele planety v různých kategoriích, jako je chemie, literatura nebo ekonomie.
Cena se pak do rukou čerstvých laureátů každoročně předává 10. prosince, v den výročí Nobelova úmrtí.
Mezi dřívější vítěze ceny patřili například bývalý americký prezident Theodore Roosevelt, který pomohl zprostředkovat mír mezi Ruskem a Japonskem v roce 1905, nebo bojovník za lidská práva Martin Luther King v roce 1964.
Matka Tereza, indická misionářka, získala cenu v roce 1979 a dřívější sovětský prezident Michael Gorbačov ji v roce 1990 dostal za pomoc při ukončení studené války. Mezinárodní organizace Červený kříž ji vyhrála hned třikrát v roce 1917, 1945 a 1963.
V historii se mezi nominované dostaly také kontroverzní osobnosti světových dějin jako Adolf Hitler nebo bývalý jugoslávský prezident Slobodan Milošević, který je momentálně souzen u mezinárodního tribunálu v Haagu.
