Novým šéfem Evropského parlamentu byl zvolen lidovec Antonio Tajani, bývalý mluvčí Berlusconiho

ČTK ČTK
Aktualizováno 17. 1. 2017 21:41
Kandidát evropských lidovců Antonio Tajani byl v úterý zvolen novým předsedou Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku. V závěrečném čtvrtém kole volby získal 351 hlasů a porazil tak předsedu frakce socialistů Gianniho Pittellu, kterého volilo 282 poslanců. Třiašedesátiletý Tajani, který vyhrál i předchozí tři kola, na nejvyšším postu vystřídá socialistu Martina Schulze. Europoslancem je od roku 1994, s výjimkou let 2008 až 2014, kdy byl evropským komisařem (nejprve pro dopravu, poté pro průmysl a podnikání).
Nový předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani.
Nový předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. | Foto: Reuters

Štrasburk - Novým předsedou Evropského parlamentu (EP) byl v úterý ve Štrasburku zvolen kandidát nejsilnější frakce, evropských lidovců, Ital Antonio Tajani. V závěrečném souboji získal 351 hlasů a porazil tak kandidáta socialistů a jejich předsedu v EP Gianniho Pittellu, pro něhož hlasovalo 282 poslanců. Tajani ve funkci vystřídá socialistu Martina Schulze, který EP předsedal pět let a nyní už znovu nekandidoval.

"Budu předsedou všech poslanců a všech politických skupin," uvedl po oznámení výsledku volby Tajani. Nový šéf EP také v kratičkém úvodním projevu vzpomněl na obyvatele Itálie, které loni postihlo ničivé zemětřesní, a také na oběti terorismu.

Zvolení Tajaniho novým šéfem europarlamentu předcházela složitá a dlouhá vyjednávání. Europoslanci tak vybrali předsedu parlamentu až ve čtvrtém kole, do něhož postoupili dva nejúspěšnější kandidáti z kola třetího.

V prvních třech kolech bylo více uchazečů a vítěz potřeboval dostat absolutní většinu platných hlasů. Všechny tři vyhrál Tajani.

Úterní volba šéfa EP byla oproti předchozím letům neobvyklá. V minulosti totiž platila dohoda mezi dvěma nejsilnějšími frakcemi - lidovci a socialisty, že si vedení parlamentu v polovině pětiletého období vymění.

Letos ale socialisté dohodu vypověděli. Nelíbilo se jim, že lidovci už mají nyní v hlavních unijních institucích dva posty - předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera a šéfa Evropské rady Donalda Tuska.

Třiašedesátiletý Tajani je europoslancem od roku 1994, s výjimkou let 2008 až 2014, kdy byl evropským komisařem (nejprve pro dopravu, poté pro průmysl a podnikání). Vystudovaný právník Tajani působil v 80. letech jako novinář. Do politiky vstoupil začátkem 90. let, kdy stál u zrodu strany Forza Italia Silvia Berlusconiho. V jeho vládě krátce působil jako mluvčí premiéra Berlusconiho.

Tajani se v roce 2001 neúspěšně pokoušel o funkci starosty Říma a od roku 2002 je místopředsedou Evropské lidové strany. Jako eurokomisař pro dopravu prosadil reformu letového provozu, která zpříjemnila cestování pro pasažéry například díky zkrácení tras, omezení zpoždění a v jejím rámci se také snížil objem emisí oxidu uhličitého. V rezortu průmyslu a podnikání se zasloužil o to, že americká společnost Tenneco se rozhodla znovuotevřít svou továrnu v oblasti v oblasti španělského Gijónu.

Předseda EP řídí práci parlamentu a zastupuje ho navenek. Na začátku každého summitu EU vstupuje se stanoviskem europoslanců k bodům, o kterých se bude jednat. Předseda EP také podepisuje rozpočet EU poté, co ho schválí EP.

Socialisty podle vyjádření několika jejich poslanců dnes zaskočila nově oznámená dohoda frakce lidovců a skupiny liberálů z ALDE. Kandidát liberálů belgický expremiér Guy Verhofstadt už před prvním kolem z boje odstoupil , za což sklidil bouřlivý potlesk europoslanců.

Lidovci a ALDE nemají v EP většinu. A proto pro úterní volbu, stejně jako tomu bude při budoucích hlasováních v parlamentu, museli hledat podporu od jiných frakcí. Zákulisní jednání se vedla zejména o hlasy poslanců Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kteří měli v boji svou kandidátku Belgičanku Helgu Stevensovou.

Své zástupce do boje o předsednické křeslo vyslaly i další frakce, ty menší ale od samého začátku neměly šance na úspěch.

 

Právě se děje

před 24 minutami

"Zlej Kája" se kvalifikoval na mistrovství světa

Český profesionální šipkař Karel Sedláček, přezdívaný "Zlej Kája", si v prosinci zahraje na mistrovství světa.

V posledním kvalifikačním turnaji vyřadil postupně tři soupeře a na elitním dostaveníčku si zahází podruhé v kariéře. Rowbyho-Johna Rodrigueze smetl výsledkem 6:0, Nizozemce Benita van de Pase 6:2 a Nizozemce Jana Dekkera 7:2. 

Mistrovství světa se koná od 15. prosince v londýnském Alexandra Palace. 

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy