Varšava - Válka o dodržení právního státu v Polsku má za sebou další bitvu. Polský ústavní soud rozhodl, že nový zákon, který o něm pod tlakem mezinárodní kritiky připravil parlament ovládaný konzervativci, je částečně neústavní.
Rozhodnutí soudu ale může nabýt platnosti až tehdy, bude-li publikované v oficiálním vládním věstníku. To se ale - podobně jako publikování předchozích 22 rozhodnutí soudu - neočekává. Ještě před vynesením rozsudku to naznačil šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński.
Politický orgán, nebo ne?
Spor o ústavní soud se táhne už od loňského listopadu, kdy do úřadu přišla po vítězných volbách vláda PiS. Ještě před jejím nástupem ale předchozí politická garnitura jmenovala pět soudců, kteří měli nahradit odcházející členy ústavního soudu.
To ale vláda PiS zpochybnila a jmenovala místo nich soudce vlastní. Kaczyński chce ústavní soud ovládnout, protože v letech své první vlády 2005 až 2007 byl právě on hlavní institucí, která blokovala politické změny, co chtěli konzervativci prosadit.
"Jde o politický orgán, jehož ústavní funkce není ohraničena, a je potřeba mít předpisy, které ho podřídí ústavě," řekl ve středu na tiskové konferenci Kaczyński.
Hlavně kvůli tomu, že si PiS chce ústavní soud podřídit, zahájila s Polskem proceduru zkoumání právního státu Evropská komise. Těsně před červencovou návštěvou papeže polský Sejm schválil nový zákon o ústavním soudu a konzervativní prezident Andrzej Duda ho ve stínu papežské návštěvy podepsal.
Opozice zákon u ústavního soudu okamžitě napadla.
Výhrady soudců
Jako neústavní soud ve čtvrtek odmítl nařízení, že mají být jmenováni tři soudci PiS místo těch, které vybral předchozí parlament. Ústavním soudcům se také nelíbí návrh, aby jednání soudu mohla zablokovat čtveřice z patnácti soudců a aby tři soudci mohli žádat revizi jakéhokoli rozhodnutí za plné účasti soudců.
A odmítli také návrh, aby soud musel žádat premiéra o publikování svých rozhodnutí v oficiálním věstníku.
Soudcům se též nelíbila různá termínová omezení toho, jak mají o různých záležitostech rozhodovat. Proti rozhodnutí, které oznámil jeho předseda Andrzej Rzepliński, hlasovali pouze tři soudci jmenovaní vládní stranou PiS.
"Je potřeba změnit předsedu ústavního soudu, nový zákon a možná i novelizace ústavy," komentoval rozhodnutí soudu na Twitteru maršálek Senátu Stanislaw Karczewski z PiS.
Klíčové zveřejnění ve věstníku
Pokud vláda rozhodnutí soudu nezveřejní v oficiálním věstníku, nebude platit a paralýza soudu bude pokračovat. Vyostří se zároveň spor vlády s Evropskou komisí.
Šlo by už o 23. rozhodnutí od 9. března, které nenabude platnosti. Jejich publikaci - a stejně tak přísahu tří soudců vybraných předchozím parlamentem, které prezident Andrzej Duda odmítl - doporučuje Benátská komise a Evropská komise, které se zabývají dodržováním právního státu v Polsku.
Polskému státu už podle právníků, citovaných listem Rzeczpospolita, hrozí kvůli nepublikovaným rozhodnutím řada sporů o náhradu škody.
Sázka na bodyguardy
Sága kolem soudu však zdaleka nekončí. Předsedovi soudu Andrzeji Rzeplińskému, kterého například úřad předsedy vlády vyškrtl z delegace, která se setkala s papežem při jeho červencové návštěvě Polska, končí mandát v prosinci. Do té doby budou Kaczyński a jeho straníci soud zpochybňovat.
Potom nastane otázka, podle jaké procedury vybrat nového předsedu, změnu totiž také navrhuje nový zákon, který soudci odmítli.
Vláda už naznačila, že pokud by tři nové sporné soudce ústavní soud k rozhodování nepustil, budou je na zasedání soudu doprovázet bodyguardi vládní ochranky.
Konec privilegií
Státní tisková agentura PAP a portál wPolityce.pl tento týden v rámci nátlaku na ústavní soudce oznámily, že vládní strana prosadí v parlamentu zákon, jímž odebere soudcům "privilegia": důchod (který v Polsku mají soudci vysoký a nárok na něj bez ohledu na věk, aby se necítili ovlivněni při svém rozhodování), příspěvky na cestu do práce, nárok na služební byt pro ty, kteří nejsou z Varšavy, právo na asistenty a nárok na stravu z kavárny a bufetu v sídle tribunálu.
Paralýza ústavního soudu může skončit nejdříve za rok, kdy skončí mandáty dalších dvou soudců. PiS si za ně dosadí své lidi, a získá tím většinu osmi hlasů u soudu.
