Neipyijto - Po dlouhá léta procházela média v Barmě cenzurou. Když se v roce 2012 vzdala vojenská junta části moci, novináři čekali změnu. Ještě větší naděje pak v nich vzbudil nástup disidentky Aun Schan Su Ťij do čela vládní strany.
Obrat přišel, ale jen částečně.
Cenzura se tehdy skutečně uvolnila. V současnosti ale přibývá názorů, že represe vůči novinářům v Barmě znovu sílí. Média mají problémy s úřady a žurnalisté končí ve vězení.
Poslední případ se týká tří barmských novinářů, které armáda zadržela 26. června.
Aje Nai a Pjae Phone Naing z Demokratického hlasu Barmy a Lawi Weng z magazínu The Irrawaddy navštívili koncem června sever Barmy.
Chtěli zaznamenat, jak rebelové z Taaungské národně-osvobozenecké armády (TNLA) likvidují drogy.
Zadrželi je však vojáci barmské armády a předali policii. Ta je vzápětí obvinila na základě zákona z roku 1908, který v Barmě platí už od koloniálních dob. Problémem jsou údajné kontakty novinářů s rebely, které barmská armáda považuje za teroristy.
Novináři tak skončili ve vazbě, v úterý začne jejich slyšení u soudu. Hrozí jim až tři roky vězení.
Boje s armádou
Zadržení novinářů hájí dokonce i Win Htein, který je poradcem barmské vůdkyně Su Ťij a bývalým politickým vězněm. "Porušili zákon, když se sešli s etnickými skupinami," citoval ho britský server BBC.
Organizace TNLA se totiž v roce 2015 nepřipojila k celonárodní dohodě o příměří. Proto ji barmská armáda stále považuje za teroristickou skupinu.
A nedávno mezi nimi znovu vzplály boje.
Rebelové zadržení trojice novinářů odsoudili. Podle nich chce armáda akorát přerušit spojení mezi jejich skupinou a okolím.
"Proto chce zastavit média," řekl jejich mluvčí Tar Parn La serveru VOA. "Nedovolí ukázat lidem, jaká je reálná situace."
A novináři nejsou jediní. Od začátku letošního roku bylo takto zadrženo nejméně 30 civilistů. Jen proto, že se vyfotili s rebely a snímky dali na internet.
Rebelové z TNLA se navíc v květnu několikrát setkali s vládními činiteli. Navštívili metropoli Neipyijto kvůli mírovým rozhovorům, které měly ukončit desítky let trvající občanskou válku v pohraničních oblastech Barmy.
Poskytli pak taky několik rozhovorů. "Byl jsem tam," popisuje mluvčí rebelů Tar Parn La. "Setkal jsem se s řadou médií, takže nechápu, proč když novináři přijedou na naše území, tak jsou zatýkáni."
Návrat atmosféry strachu
Jeden z trojice zatčených Lawi Weng si vysloužil respekt především za své reportáže o etnických ozbrojených skupinách v Barmě.
Jeho snoubenka nedávno řekla agentuře Reuters, že Weng počítal s tím, že může kvůli svým reportážím skončit ve vězení. A taky kvůli kritickým článkům o armádě a vládě.
"Naše práce je v ohrožení," varuje Aun Zaw, editor časopisu, kde Weng pracuje. Podle něj novináři jen shromažďovali informace v konfliktních zónách.
"Návrat atmosféry strachu je velmi znepokojivý, zvlášť po drtivém vítězství Národní ligy pro demokracii (NLD) ve volbách v roce 2015," dodává v komentáři pro svůj časopis.
Naráží tím na vítězství strany, kterou vede Su Ťij, držitelka Nobelovy ceny za mír a disidentka. Když uspěla v prvních svobodných volbách v Barmě, vše vypadalo pro tuto zemi nadějně.
Skončila 55 let dlouhá vláda vojenské junty.
Armáda se nekritizuje
I po pádu vlády a nástupu Su Ťij k moci si ale armáda nadále udržuje svůj vliv. Podle zákona jí náleží čtvrtina křesel v parlamentu a ovládá posty ministra obrany a ministra vnitra.
A jak ukazují kauzy z poslední doby, postavení armády je nezpochybnitelné.
Zadržení trojice novinářů přišlo jen pár týdnů poté, co jiné dva žurnalisty z barmského deníku The Voice právě armáda zažalovala. A to kvůli jejich satirickému článku.
Editor deníku Kyaw Min Swe zůstává ve vazbě. Byl obviněný z pomluvy na základě kontroverzního paragrafu, který podle lidskoprávních aktivistů režim používá k umlčení kritiků.
Od roku 2013, kdy tento zákon vstoupil v platnost, čelí žalobě nejméně 71 lidí. Drtivá většina z nich až po roce 2015, odkdy je u moci Su Ťij a její strana.
Tehdy se přitom očekávalo, že právě média budou mít nově volnější ruce. Novináři byli do té doby často zadržováni jako političtí vězni. Po jejich osvobození vznikla poptávka po nezávislém zpravodajství.
Fíkový list
Sama Su Ťij, kterou vojenská junta držela řadu let v domácím vězení, ale v posledních měsících sklízí kritiku ze zahraničí.
Nedaří se jí znovu nastartovat barmskou ekonomiku a mírová dohoda s rebely je v nedohlednu.
Su Ťij, která je významnou lidskoprávní aktivistkou, pak především čelí obvinění, že přehlíží etnické čistky na severozápadě Barmy. Krvavé armádní tažení proti muslimské menšině Rohingů mnozí označují za genocidu.
Podle svědků jsou běžné vraždy, znásilňování a vypalování domů i celých vesnic. Su Ťij a její vláda to však odmítají.
Zároveň však nechtějí na území, kde žijí Rohingové, vpustit pozorovatele z mezinárodních organizací včetně OSN.
"Existovala naděje, že situace v Barmě se pod novou vládou zlepší. Ale nestalo se tak, dokonce je to horší," uvedl nedávno komentátor Bertil Lintner pro server Arab News. "Su Ťij je fíkovým listem pokračující vojenské diktatury."
