reklama
 
 

Násilí vůči barmským Rohingům může stvořit islamisty. Úřady nařčení z genocidy odmítají

16. 1. 2017 20:08
Násilí vůči muslimské menšině Rohingů v Barmě vyvolává obavy v zemích jihovýchodní Asie, sousedním Bangladéši i nedaleké Indii. Nejde přitom jen o příliv uprchlíků. Útoky barmské armády proti muslimské menšině, které mnozí přirovnávají ke genocidě, mohou její příslušníky přimět k tomu, aby se přidali k radikálním islamistům. A pak útočili nejen v Barmě, která se dnes oficiálně nazývá Myanmar, ale i v dalších zemích.

Neipyijto – Na začátku tohoto roku citovala agentura Reuters vysokého malajsijského činitele odpovědného za boj proti terorismu, který varoval před spojením muslimské menšiny Rohingů v Barmě s teroristickou organizací Islámský stát (IS).

V Bangladéši, kam Rohingové prchají před barmskou armádou, sice zatím nebyla zaznamenána organizace hlásící se k IS, zato se tam objevilo několik radikálních islamistických organizací, ve kterých jsou prý i lidé mající původně styky s teroristy z al-Káidy.

Některé rohingské skupiny jsou prý napojeny na pákistánské islamisty, kteří bojují proti Indii ve sporné oblasti Kašmíru.

Podle Badrula Hishama Ismaila z malajsijského think-tanku IMAN navíc existuje propojení mezi Rohingy, Malajsií, Indonésií a Filipínami. Například skupina malajsijských džihádistů pomáhala s náborem Rohingů, kteří pak byli vysláni na výcvik do tréninkového tábora indonéských radikálů.

Genocida ze strany armády

Rohingové jsou muslimové žijící ve většinově buddhistické Barmě ve státě Arakan. Barmská vláda ale většinu z nich považuje za přistěhovalce ze sousedního Bangladéše. Nemají tak barmské občanství. Získat ho mohou pouze v případě, že dokážou, že jejich předci žili v Barmě před rokem 1823. Britové, kteří Barmu v devatenáctém století postupně obsadili, totiž do země přivedli mnoho pracovníků z Indie, z území dnešního Bangladéše.

Původ samotných Rohingů je nejasný, část z nich jsou nejspíš přistěhovalci z 19. století, kteří splynuli s místním obyvatelstvem a část z nich jsou zřejmě potomky muslimů, kteří se do této oblasti přistěhovali v 16. století.

V Arakanském státě v posledních letech rostlo napětí mezi Rohingy a většinovými buddhisty. Násilnosti, na nichž se údajně podílela v letech 2012 a 2013 na straně buddhistů i armáda, vedly k tomu, že více než 120 tisíc Rohingů (celkově jich v Arakanu žije asi 700 až 800 tisíc) skončilo v uprchlických táborech.

Armádní operace proti Rohingům, které následovaly po loňském říjnovém útoku zřejmě rohingských povstalců na barmskou policejní stanici, vedly k útěku zhruba 65 tisíc Rohingů do sousedního Bangladéše. Podle satelitních snímků zveřejněných organizací Human Rights Watch armáda zničila 1500 domů.

Svědci, kteří uprchli do Bangladéše, mluví o zabíjení civilistů a znásilňování žen. Jejich svědectví se nepodařilo potvrdit, protože do oblastí, kde zasahuje barmská armáda, nesmějí novináři ani humanitární pracovníci. Podle některých organizací na ochranu lidských práv, například Fortify Righs, lze postup armády označit za genocidu.

Lidské blechy, píší barmské noviny

Po letošním zveřejnění videa, kde vojáci bijí zadržené Rohingy, barmská vláda šéfky vládnoucí strany, nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, přislíbila vyšetření celé záležitosti.

Jmenovaná komise za pár dní nicméně obvinění z krutostí páchaných armádou odmítla. Stejně jako pronásledování muslimů a genocidu. Podle ní "rostoucí počet islámských učenců a mešit" v oblasti naopak dokazuje, že je vše v pořádku.

Úřady tvrdí, že domy si zapalují sami Rohingové. Loni v listopadu státní barmské noviny Global New Light referovaly o Rohinzích jako o "lidských blechách", které Barmánci nenávidí "kvůli jejich zápachu" a kvůli tomu, že "jim sají jejich krev". Tento pohled je rozšířen mezi radikálními buddhisty.

Americký deník The New York Times přinesl minulý týden několik svědectví Rohingů uprchlých do Bangladéše, podle kterých dochází k mučení, znásilňování a likvidaci celých vesnic. Sami Rohingové přitom připouštějí, že začínají zakládat vlastní ozbrojené milice, které se staví na odpor armádě. "Rohingové jsou frustrováni a volají po sebeobraně," vysvětlil americkému listu Dudu Miah z uprchlického tábora v Bangladéši.

Podle think-tanku International Crisis Group může vést další násilí k příklonu Rohingů k mezinárodním džihádistům a už nyní v oblasti funguje islamistická skupina financovaná lidmi ze Saúdské Arábie. Podle časopisu Euroasia Review působí v oblasti i skupina radikálních muslimů, která je podporována z Kataru.

autor: Marek Hudema | 16. 1. 2017 20:08

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama