Neapol – Dlouhá léta neměli vášniví čtenáři a příznivci italské literární scény ponětí o tom, kdo se skrývá za pseudonymem Elena Ferrante.

Mohli tak vést dlouhé debaty o jeho či jejím původu, hledat v knihách drobné náznaky nebo si jen tak hrát se svojí vlastní představivostí. Jenže to už nyní neplatí.

Investigativní novinář Claudio Gatti ukončil všem spekulacím přítrž a pravou identitu Eleny Ferrante odhalil. Místo ocenění za svou práci ale sklidil vlnu kritiky.

V literárním i novinářském světě se rozhořela polemika o tom, zda měl či neměl právo zveřejnit totožnost člověka, který si raději přeje zůstat v anonymitě.

Není to žádný mafián

Dílo Eleny Ferrante popisují kritici i mnozí příznivci, mezi které se řadí například i kandidátka na úřad prezidenta USA Hillary Clintonová, jako literární senzaci.

Středobodem knih podepsaných tímto pseudonymem jsou ženy, jejich přátelství a celoživotní boj proti všudypřítomným nástrahám. Děj je pak často zasazen do jihoitalské Neapole a jejích ulic ukrytých před ostrým středomořským sluncem.

Dílo, jehož páteř tvoří tetralogie z Neapole, bylo přeloženo do hlavních světových jazyků. Knihy se prodávají ve 40 zemích světa. V češtině vyšel například román Dny odpuštění. Časopis Time pak letos Elenu Ferrante zařadil na list 100 nejvlivnějších lidí světa.

I kvůli rostoucí popularitě se mnozí pokoušeli odhalit pravou identitu autorky. Dlouhá léta jim ale unikala. Spekulovalo se například o historičce z Neapole Marcelle Marmo nebo také o překladatelce z němčiny Anitě Rajaové.

Do hledání se pustil i investigativní novinář italského listu Il Sole 24 Ore, a sice Claudio Gatti. Ten zjistil, že v době, kdy knihy začaly vycházet, se výrazně zvýšily příjmy Rajaové. Současně na katastru zjistil, že si v Římě koupila řadu nemovitostí, na které by si podle jeho slov jako "špatně placená překladatelka" nemohla vydělat.

Současně upozornil, že manželem Rajaové je spisovatel Domenico Starnone, o kterém se rovněž spekulovalo jako o možném člověku, jenž by se mohl ukrývat za zmíněným pseudonymem.

Novinář také dodal, že matka Rajaové v roce 1937 musela utéct před nacisty, její rodina ale zemřela v koncentračních táborech.

Odhalení pravé identity spisovatelky ale Gattimu žádné ovace nepřineslo. Naopak se stal terčem ostré kritiky. "Ona není žádný člen mafie ani Silvio Berlusconi. Je to spisovatelka, nikdy nikomu neublížila," uvedlo v tiskové zprávě nakladatelství Edizioni E/O, které knihy pod pseudonymem Elena Ferrante vydává.

"Tento druh novinařiny, který porušuje soukromí a se spisovateli nakládá jako s mafií, mi přijde nechutný," dodal pak šéf nakladatelství Sandro Ferri.

"Možná má Elena Ferrante dobré důvody, aby psala pod pseudonymem. Nemáme právo vědět, kdo to je," napsala k tomu na Twitteru britská spisovatelka JoJo Moyesová.

Novinář odráží kritiku

Novinář Gatti si ale kritiku jen tak nenechal líbit. Uvedl, že překladatelka Rajaová je veřejnou osobou, která musí s podobnými situacemi počítat. "Myslím, že čtenáři mají právo vědět něco o člověku, který napsal jejich knihu," řekl.

Dodal také, že Rajaová podle něj lhala. Jeden z jejích románů měl být autobiografický, jenže Gatti v něm našel řadu nesrovnalostí. To dokazuje, že své čtenáře záměrně klamala. "Jako novinář nemám rád lež, a proto jsem ji chtěl odhalit," uvedl Gatti.

Sama Rajaová se ke kauze zatím nevyjadřuje. Už dříve ale autorka, která čas od času poskytla novinářům přes e-maily rozhovor, uvedla, že anonymita jí dává křídla. "Díky anonymitě se můžu soustředit jen na psaní," uvedla nedávno pro britský deník The Guardian.

V minulosti se nechala slyšet, že pokud si nebude moci udržet soukromí, přestane publikovat. Nyní zrušila všechny naplánované rozhovory – například i pro americký deník Wall Street Journal – a raději zůstává ukryta před veřejností.