Bagdád - Muži oblečení v černém a mávající vlajkami naplňují černý scénář. Alespoň z pohledu současné irácké vlády a také americké vlády, která před dvěma lety své vojáky z Iráku stáhla.
Město Fallúdža a část sousedního Ramádí v západoirácké provincii Anbar obsadila Al-Káida. Přesněji její místní odnož, která si říká Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL).
Černooděnci vyzbrojení protitankovými střelami, těžkými kulomety a speciálně upravenými vozidly začali vládnout v provincii, která představuje přibližně třetinu Iráku.
S megafony v ulicích vyzývají obyvatele Fallúdži a Ramadí, aby se k nim připojili, opevňují se v obranných pozicích a zřizují kontrolní stanoviště. Snajpři shlížejí ze střech domů s nabitými puškami.
Čtyři roky po odchodu Američanů se tak irácké vládě premiéra Núrího Malikího situace v neklidné provincii, která je západní branou do Iráku, vymkla z rukou.
V Ramadí armáda dokonce nasadila letectvo, které bombarduje pozice káidistů. Ve Fallúdži armáda zvažuje neprodyšné obklíčení města a odříznutí povstalců od zásob zbraní a jídla.
Horor jménem Fallúdža tak po téměř deseti letech ožívá. Rok po pádu Saddáma zde bylo epicentrum povstání proti americkým jednotkám a novému iráckého režimu. Tady ozbrojenci montovali v garážích do automobilů výbušná zařízení, která pak při sebevražedných atentátech zabíjela desítky lidí.
Vše začalo útokem davu na zaměstnance americké soukromé bezpečnostní služby Blackwater. Ohořelé ostatky dvou mužů pak skupina lidí pověsila ve Fallúdži na most jako trofeje.
V listopadu roku 2004 zde americké pozemní jednotky svedly nejtěžší bitvu v městské zástavbě od války ve Vietnamu. Vytlačily povstalce po týdnech bojů o každou ulici a dům. V Iráku USA ztratily přes 4400 mužů, z toho třetinu ve Fallúdži a provincii Anbar.
Vyděšení civilisté tehdy prchali z města pryč do pouště, podle svědků se totéž opakuje nyní.
"Většina lidí ve městě nesympatizuje s Al-Káidou, ale nechtějí ani iráckou vládu. Je to strašné, vracejí se deset let staré události, kdy do Fallúdži přišli američtí mariňáci," cituje jednoho z místních novinářů deník Washington Post.
Fanatikům nahrávají sektářské spory v Iráku. Provincie Anbar je sunnitská, zatímco vláda Núrího Malikího reprezentuje hlavně šíitskou většinu země. Sunnité si stěžují na diskriminaci.
Islámský stát v Iráku a Levantě je aktivní také v sousední Sýrii, kde kontroluje některé severní oblasti. Snem Al-Káidy je zřejmě spojení východní Sýrie a západního Iráku v islámský "káidostát," ovšem syrská větev ISIL v posledních dnech utrpěla několik porážek od konkurenčních povstaleckých skupin.
Postup Al-Káidy na západě Iráku má dopad i na Spojené státy. Washington vyslal irácké armádě na pomoc bezpilotní letouny a zbraně, ale v žádném případě nehodlá do regionu hrůzy znovu posílat americké vojáky.
"Vojáky nepošleme. Je to jejich boj, ale my jim v něm pomůžeme," řekl v Jeruzalémě šéf americké diplomacie John Kerry.
Zprava se na Obamu okamžitě sesypala kritika za to, že z Iráku stáhl vojska v roce 2011 příliš brzy. Republikánský senátor a Obamův soupeř z prezidentských voleb John McCain prezidenta obvinil z toho, že uváděl americkou veřejnost v omyl, když tvrdil, že irácká vláda si přeje stažení Američanů.
"Tisíce statečných amerických vojáků, kteří bojovali, prolévali svoji krev a ztratili své přátele, aby zajistili mír pro Fallúdžu a Irák, nyní čelí pocitu, že jejich oběti vyšly vniveč," uvedl McCain v prohlášení s dalším senátorem Lindseyem Grahamem.
Podle průzkumů si ovšem konec americké vojenské přítomnosti v zemi přála jak většina Američanů, tak Iráčanů.
Loni si přestřelky a terorismus vyžádaly v Iráku životy osmi tisíc osob. Nejvíce od roku 2007.
Povstání a úspěchy Al-Káidy paradoxně spojují dohromady USA a Írán. Teheránský režim své šíitské souvěrce z Bagdádu podporuje a nabídl premiérovi Malíkímu pomoc.
Náčelník generálního štábu íránské armády Muhhamad Džihází prohlásil, že Írán Iráku může poskytnout "techniku a konzultace". Neuvažuje však o vyslání vlastních vojáků.
Dvousettisícovou Fallúdžu tak zřejmě čeká další krvavá ofenziva, obzvláště použije-li armáda podobně jako v Ramadí letectvo. Vláda v Bagdádu si však sotva může dovolit velkou část území s velkými městy ponechat v rukou sil hlásících se k Al-Káidě.
