Madrid - Když koncem roku představovala nová vláda lidoveckého premiéra Mariana Rajoye svůj program, Španělé si oddechli. Úsporná opatření, jež předložila, nepřesahovala rozsah škrtů zavedených předchozím kabinetem socialisty Josého Luise Rodrigueze Zapatera.
S úderem Nového roku je ale všechno jinak. Nejdříve vicepremiérka Soryana Sáenzová de Santamaría a po ní i ministr hospodářství Luis de Guindos naznačili, že schodek státního rozpočtu bude vyšší, než se doposud předpokládalo. A že vláda tudíž musí zvýšit daně.
De Guindos v pondělním rozhovoru se stanicí Cadena Sur předpověděl, že pokud vláda nepřitvrdí, deficit bude namísto šesti činit osm procent hrubého domácího produktu. Rajoyův kabinet si totiž podle něj až nyní v plné šíři uvědomil, jak špatný je stav státních financí.
"Doufám, že skutečné číslo nepřesáhne původní předpoklad nějak drasticky," řekl de Guindos, který připustil, že vláda bude muset od občanů vybrat dalších osm miliard eur a o devět miliard pak zkrátit rozpočtové výdaje.
"Pokud to neuděláme, přinutí nás k tomu druzí," varoval šéf resortu ekonomiky v narážce na plánovanou fiskální unii, kterou se snaží v rámci eurozóny vytvořit Německo s Francií.
Zmrazení platů, prodloužení pracovní doby
Mezi úsporná opatření, která nyní ve Španělsku připadají v úvahu, patří zmrazení platů a stop vytváření nových pracovních míst ve veřejném sektoru a zpětné prodloužení pracovní doby státních zaměstnanců z 35 na 37,5 procenta, zavedené před lety s cílem snížit nezaměstnanost.
Tu má teď země nejvyšší v celé Evropské unii a činí 21 procent práceschopného obyvatelstva. Bez zaměstnání je nyní téměř polovina mladých lidí do 25 let.
Španělsko na tom ale - díky rozpočtovým škrtům Zapaterovy vlády - se zadlužením ve výši 61 procent hrubého domácího produktu není tak špatně jako Itálie, jejíž dluh se mezitím vyšplhal na 125 procent HDP, a tedy na 1,7 bilionu eur. Madrid dluží "jen" 610 miliard.
Horší je, že zatímco v Německu se očekává alespoň minimální hospodářský růst okolo 0,5 procenta HDP, Španělsko a Itálie se mohou propadnout do recese.
Pro Španěly by to znamenalo další škrty a nárůst daňové zátěže. Již teď uvažuje de Guindos o zvýšení daně z příjmu, kapitálových výnosů a nemovitostí.
Nejhůře zadluženou zemi eurozóny, Řecko, které požádalo o odpuštění poloviny dluhu, zatím Rajoyova vláda následovat nemusí. Na konci roku se pětileté španělské dluhopisy prodávaly se vcelku únosnými úroky ve výši 4,02 procenta.
Návrat k drachmě? Bylo by to peklo
Z Atén v pondělí přišla pro věřitele řecké vlády další nepříjemná zpráva, když ministerstvo financí naznačilo, že bude usilovat o odpuštění 75 procent celkové dlužné částky. Jen tak bude totiž země schopna snížit do roku 2020 své zadlužení na 120 procent HDP.
Dvě stě miliard eur dluží Řecko soukromým zahraničním bankám, padesát miliard Evropské centrální bance, dalších 53 miliard centrálním bankám Německa, Francie a dalších zemí.
Do 20. března přitom musí země splatit 14 miliard starých dluhů a tuto částku získá jen tím, že se znovu zadluží, protože výnosy z privatizace státních a polostátních podniků jsou zatím chabé.
Guvernér řecké centrální banky Jorgos Provopoulos nicméně znovu varoval před návratem k drachmě. Podle jeho názoru by opětovně zavedená řecká měna musela okamžitě devalvovat o 60 až 70 procent.
"Návrat k drachmě by znamenal peklo, alespoň v prvních letech," citoval Provopouluse deník Financial Times Deutschland.
Až po uši zadlužená je ovšem celá eurozóna. Jako celek bude muset do konce tohoto roku uhradit dluhy ve výši 650 miliard eur.
