Oslo – V pokoji je vedle kovových skříněk pět postelí a na nich vedle složeného vojenského oblečení i jedna podprsenka. Patří 18leté dívce, která právě nastoupila na vojnu. Na norské vojenské základně Setermoen bydlí spolu se svou kolegyní a čtyřmi chlapci.
V souladu s rovností pohlaví se v Norsku během vojenského výcviku nedělají rozdíly mezi muži a ženami. A to ani v soukromé rovině. Společné soužití má zvyšovat vzájemnou toleranci a porozumění.
"Nejdřív jsme se trochu styděli," přiznává čerstvý rekrut Kasper. "Moc jsme nevěděli, jak se máme vedle holek chovat. Ale jakmile počáteční rozpaky pominuly, uklidnili jsme se a holky se brzo staly jedněmi z nás."
"Pokud jde o výkon, musím rozhodně posunout vlastní hranice a tvrdě pracovat, abych udržela krok," hodnotí společný život v kasárnách jeho spolubydlící. "Co se týče společenského hlediska, kluci se k nám chovají dobře a respektují nás. Je jich tu několik, kteří nejsou zvyklí být s dívkami, ale myslím, že to bude v pohodě."
Sourozenecké vztahy
Přestože teprve dosáhli plnoletosti a ještě před nedávnem byli na školních výletech pravděpodobně striktně rozdělováni do čistě chlapeckých a dívčích ubikací, armáda se komplikací neobává.
Opírá se o studii z roku 2014, ve které autoři dokazují, že společné ubytování napomáhá boji proti sexuálnímu obtěžování. Vysvětlují to takzvaným fenoménem "degenderizace", tedy mazáním tradičního rozdělení mužských a ženských rolí ve společnosti. Tvrdí, že při sdílení ubikace jsou obě pohlaví nucena věnovat větší pozornost svému chování a díky tomu jsou spolubydlící schopni vytvořit si přátelský až sourozenecký vztah.
"Nechceš mít sex a sbližovat se hned s každým, kdo s tebou bydlí v jednom pokoji, protože pak je to soužití docela trapné," tvrdí ve svých výpovědích pro agenturu AFP sami rekruti.
Nedávný průzkum, který nechala vypracovat přímo norská armáda, ukazuje, že naprostá většina účastnic vojenského výcviku upřednostňuje společné pokoje. Přesto 18 procent z dotázaných uvedlo, že zažilo nevhodné chování nebo poznámky ze strany svých kolegů.
Brannou povinnost pro obě pohlaví schválil parlament v roce 2013, kdy byl premiérem současný generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Tímto krokem vstoupilo Norsko jako první evropský stát do klubu několika málo zemí světa, ve kterých mají ženy povinnost projít si vojenskou službou stejně jako muži.
Norská armáda každoročně nabírá méně než 10 000 rekrutů, což je zlomek počtu mladých lidí, kteří jsou schopni výcvik podstoupit. Proto se nakonec dostane řada jen ta ty nejvíce motivované.
"Stále hledám ty samé schopnosti, jako jsem hledal vždycky," komentuje povinnou brannou služby pro ženy podplukovník Pal Berglund. "A je mi naprosto jasné, že takové schopnosti jsou přítomné také ve velké části ženské populace Norska."
Dobrovolně mají ženy přístup do norské armády již 40 let. Již na počátku 90. let měla ve svých řadách pilotku vrtulníku, stíhací pilotku nebo velitelku ponorky.
