Amsterdam - Dětská psycholožka Denise Dulcicová patří k těm Nizozemcům, kteří už pocítili na vlastní kůži hospodářský pokles a politiku škrtů, se kterou země nyní zápolí. "Jenom přežívám," tvrdí.
Vláda v rámci úsporných opatření omezila příděl peněz pro školy a zařízení, kde se učitelé věnují postiženým dětem. Výsledkem toho je, že škola, kde Denise Dulcicová pracovala, s ní neprodloužila kontrakt.
"Je najednou opravdu velmi těžké vyjít. Hodně šetřím na jídle. Večer nikam nechodím. Dovolená? Zapomeňte," říká.
Nizozemská ekonomika je v recesi, nezaměstnanost přesáhla šestiprocentní hranici, což je nejvíce za posledních šest let. Podle statistik průměrný příjem domácností v zemi klesá už čtvrtý rok po sobě. Nizozemsko rozhodně nezažívá dobré časy.
Dvaatřicetiletá Dulcicová si přilepšuje tím, že vaří i pro sousedy v rámci komunitního programu nazvaného Stůl pro dva (Tweetje Mee). Ten je založen na "sdílení" jídla několika rodinami či lidmi v blízkém okolí. Někdo uvaří a co nesní, prodá jiným.
Do podobných akcí, které přinesou zúčastněným úspory za nákup potravin, se zapojuje stále více lidí.
"Jsem svobodná matka dvou dětí a myšlenka připojit se k programu sdílení jídla zkrátka vyšla ze situace, ve které jsem," říká jedna z autorek projektu Manette Zeelenbergová.
"Když uvařím porci špaget pro šest lidí, vyplatí se tři, které nesníme, prodat. Pak vlastně jíme zadarmo."
Ideu projektu jí prý vštípila její matka. Učila ji neplýtvat potravinami a vyprávěla jí, jak v době druhé světové války trpěla v Němci okupovaném Nizozemsku hlady. Tenkrát Nizozemci jedli i tulipány nebo bramborové slupky.
Nizozemsko bylo dlouho považováno za zemi pevného jádra eurozóny. Vlády se vyznačovaly konzervativní fiskální politikou. Citibank ale například ve své březnové analýze předpovídá Nizozemsku velké problémy a přestává ho považovat za jeden ze spolehlivých pilířů eurozóny.
I přes problémy patří jen ke čtyřem zemím eurozóny, které všechny tři hlavní ratingové agentury stále dávají nejvyšší hodnocení. Do této společnosti už patří vedle Nizozemska jen Německo, Finsko a Lucembursko.
Nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager věří ve smysluplnost eura a patří k velkým kritikům zemí, které si nedokázaly uhlídat rozpočty a dluhy. Především Řecka a Portugalska.
Teď ale samotné Nizozemsko musí šetřit. Menšinová vláda hledá, kde rozpočet snížit o šestnáct miliard eur. Na stole jsou návrhy na zmrazení platů ve státní sféře, razantní zvýšení daně z přidané hodnoty, omezení daňových úlev.
Politická situace je však složitá. Vláda je závislá na podpoře Strany pro svobodu, v jejímž čele stojí euroskeptický bojovník proti islámu a imigraci Geert Wilders. Ten chce především omezit dávky pro přistěhovalce a zrušit rozvojovou pomoc.
Nizozemci byli po mnoho let zvyklí na velkorysé "benefity." Ať už to byly přídavky na děti, dávky v nezaměstnanosti, příspěvky na bydlení nebo dotace na kulturu. Teď ale tato éra doznívá.
Rozpočtový schodek bude podle předpovědi činit příští rok 4,6 procenta HDP, tedy víc než Evropskou unií požadovaná 3 procenta. Státní dluh byl na konci loňského roku na úrovni 65,2 procenta hrubého domácího produktu, v roce 2010 to bylo ještě 62,9 procenta.
