Neymar může vyhrát mistrovství. A pak i brazilské volby

Reuters Zahraničí Alexandre Caverni, Anthony Boadle, Reuters, Zahraničí
4. 7. 2014 6:37
Jak spolu souvisí fotbal a politika? V Brazílii, kde se koná šampionát ve fotbale, hodně.
Neymar - naděje Dilmy Rousseffové.
Neymar - naděje Dilmy Rousseffové. | Foto: Reuters

Sao Paulo / Brasília – Scénář byl od začátku prostý: stát se hostitelskou zemí mistrovství světa ve fotbale, pošesté vyhrát šampionát a na vlně celonárodní euforie si zajistit moc na další čtyři roky.

Dělnická strana, která teď v Brazílii vládne, doufá, že tahle rovnice bude platit i 5. října, kdy se v zemi konají volby. A že už stačí "jen" vyhrát ve fotbale.

Poslední průzkumy ostatně souvislost mezi brazilským fotbalem a politikou potvrzují: Jen za poslední měsíc vzrostla podpora současné levicové prezidentky Dilmy Rousseffové z 34 na 38 procent.

Rousseffová přebírá od Blattera pohár pro vítěze mistrovství světa ve fotbale.
Rousseffová přebírá od Blattera pohár pro vítěze mistrovství světa ve fotbale. | Foto: Reuters

Jenže: Ještě loni v listopadu ji podle agentury Datafolha podporovala skoro polovina Brazilců (přesně 47 procent). Nedávná historie navíc ukazuje, že ani výhra na mistrovství světa automaticky neznamená body pro stranu, která je zrovna u moci. A už vůbec ne vítězství v příštích parlamentních volbách. Navzdory nekonečným spekulacím, tvrdícím pravý opak, které teď kolují mezi Brazilci bez ohledu na politickou příslušnost.

Moc fotbalu

Euforie z titulu ve fotbale (a ten nemá Brazílie ani zdaleka jistý) ovšem může během několika málo týdnů vyprchat a Brazilci budou opět čelit tvrdé každodenní realitě.

Pokud jejich tým nevyhraje, může frustrace naopak vyvolat touhu po změně.

Podle znalců tamních politických poměrů je štěstí, že Brazilci předčasně nevypadli. Jestliže by totiž neměli na šampionátu komu fandit, mohli vyrazit hromadně do ulic a přidat se k dopředu ohlašovaným protestům proti pořádání šampionátu, který je podle mnohých příliš drahý a odsál mnohamilionové částky, jež jsou potřebné jinde.

Rousseffová by pak měla velké problémy takovou situaci zvládnout. To, co se mělo stát celonárodním triumfem, by se totiž změnilo v nebezpečnou past, v níž by prezidentka snadno uvízla.

Pouličních protestů, uspořádaných během loňského Konfederačního poháru, se zúčastnily statisíce lidí.

Opozice větří šanci

Hlavní vyzyvatel Dilmy Rousseffové, ekonom Eduardo Campos, nedávno prohlásil, že výsledek mistrovství světa se sice může hned po svém skončení odrazit v průzkumech veřejného mínění, při říjnových volbách se ale projeví "jiné starosti", které Brazilci mají.

Politologové mu dávají za pravdu. Výzkum Stanfordovy univerzity v Kalifornii v roce 2010 zjistil, že vítězství v důležité sportovní disciplíně, dosažené deset dní před parlamentními volbami, může popularitu stávající vlády zvýšit o jedno až dvě procenta. Pokud se ale nějaký sportovní svátek koná dva týdny před volbami, případně ještě o něco dříve, jeho vliv na hlasování je minimální.

A tak tomu až dosud bylo i v případě Brazílie.

Rovnice neplatí

Od poloviny devadesátých let se parlamentní volby v této zemi vždycky konaly několik týdnů po mistrovství světa ve fotbale.

V roce 1994 Brazilci šampionát vyhráli, a to krátce poté, co vláda schválila nový plán stabilizace ekonomiky, v jehož rámci byla zavedena nová měna, real. Autor plánu, tehdejší ministr financí a pozdější prezident Brazílie Fernando Henrique Cardoso, později tvrdil, že nadšení provázející vítězství na fotbalovém šampionátu mohlo přispět k úspěchu nové měny.

Úspěch realu pak pomohl Cardosovi vyhrát prezidentské volby, konané právě po mistrovství světa.

Tímto příkladem ale souvislost mezi triumfem ve fotbale a vítězstvím ve volbách v Brazílii končí.

V roce 1998 byl Cardoso do úřadu zvolen znovu, přestože Brazílie ve finále šampionátu prohrála s Francií. A naopak - o čtyři roky později porazili Brazilci v dalším finále Německo, a stali se tak pětinásobnými mistry světa, v následujících prezidentských volbách ale kandidáta Cardosovy strany porazil opoziční vůdce Luiz Inácio Lula da Silva.

Lula snadno vyhrál i volební klání v roce 2006, i když Brazílii vyřadila už ve čtvrtfinále Francie. A Rousseffová se stala - s Lulovým požehnáním - prezidentkou v roce 2010, kdy brazilský národní tým pro změnu podlehl v Jihoafrické republice Nizozemcům.

Riziko domácího prostředí

Rozdíl oproti minulým letům ale spočívá v tom, že mistrovství světa se tentokrát koná v samotné Brazílii a v sázce je mnohem víc než jen výkon fotbalových hvězd, jako je Neymar.

Mimo fotbalové hřiště totiž dochází k mnoha nepříjemnostem.

V Belo Horizonte, jednom z hostitelských měst fotbalového šampionátu, se včera zřítil most, který byl součástí "fotbalové" infrastruktury. Při neštěstí zemřeli minimálně dva lidé. Dalších devatenáct utrpělo zranění.

Trosky mostu uvěznily autobus a dvě nákladní auta.

Příčina havárie zatím není známa. Nehody na stadionech, stavěných ve velkém spěchu, ale už před mistrovstvím patřily k nejhorším nočním můrám, jichž se Brazilci obávali. Stejně tak dopravní zácpy, které by týmům bránily v tom, aby fotbalisté na zápasy dorazili včas. Nebo selhání bezdrátové komunikace či osvětlení hřišť.

Navíc je v Brazílii pořád hodně těch, kteří zdůrazňují, že Dilma Rousseffová měla raději stavět nemocnice, školy a rychlou příměstskou dráhu než nákladné fotbalové svatostánky, co budou po skončení šampionátu marně hledat využití. "Zbývá jí jen doufat, že Neymar zazáří a Brazílie vyhraje," říká na její adresu senátor Romero Jucá, zvolený za jednu z brazilských opozičních stran.

 

Právě se děje

Další zprávy