Hagatna - Hrozba vojenského konfliktu s KLDR vyvolala na tichomořském Guamu volání po změně politického uspořádání, podle něhož je ostrov takzvaným nezačleněným územím USA s vnitřní samosprávou. Napsala to agentura AP. Kolem 160 000 obyvatel Guamu je americkými občany, ale nemají právo volit prezidenta. Krize vyvolala nové kolo diskusí o změně stavu, ale názory na řešení se různí.
Někteří obyvatelé ostrova chtějí vyhlásit Guam 51. americkým státem, jiní volají po nezávislosti. Ozývají se i hlasy po omezení přítomnosti americké armády, která na ostrově udržuje 7000 mužů a dvě velké vojenské základny. Hlavní dopravní tepna na Guamu se jmenuje Ulice námořní pěchoty.
Konflikt se Severní Koreou, která Guamu hrozí raketovým útokem, diskusi o politickém statusu ostrova vyhrotil. "Nevolil jsem prezidenta, nezvolil jsem si tuto válku. A přesto je to tady," prohlásil šéf guamského parlamentu Benjamin Cruz.
Guvernér Eddie Calvo vidí v krizi možnost upozornit na nezvyklé vztahy Guamu s domovskou pevninou a dosáhnout možných změn. Na ostrově se hovoří o "dekolonizaci".
Calvo zřídil komisi, která se přípravou změn zabývá. Představa je taková, že občané budou hlasovat, zda jsou pro zachování nynějšího stavu, status 51. státu Unie, nebo pro nezávislost. Lidé budou mít možnost projevit svou vůli, ale poslední slovo bude mít Kongres ve Washingtonu.
Guam je americkým územím od roku 1898 s výjimkou dvouletého období za druhé světové války, kdy byl pod kontrolou Japonska. Má vlastní vládu stejně jako padesátka států USA, má guvernéra a zákonodárný sbor. Obyvatelé neplatí americké daně z příjmu, ale mají právo využívat sociální a zdravotní programy.
Hlavním zdrojem příjmů je armáda, v níž mnozí obyvatelé ostrova hrdě slouží. Jiní jsou ale na rozpacích z plánů armády přemístit tisíce příslušníků námořní pěchoty z Japonska na Guam.
Madeleine Bordallová, jediná zástupkyně ostrova v Kongresu, přesun vojsk podporuje, protože podpoří guamskou ekonomiku. Calvo podle AP s podporou váhá.
