Los Cabos - Rychle se rozvíjející země ze skupiny dvaceti hlavních světových ekonomik G20, z nichž některé byly ještě před nedávnem řazeny k tzv. třetímu světu, přispějí desítkami miliard dolarů na finanční pomoc zemím, jež se ocitnou v nesnázích.
Na summitu G20 v mexickém Los Cabos oznámila Čína, že Mezinárodnímu měnovému fondu poskytne záruky ve výši 43 miliard dolarů, zatímco Rusko, Brazílie a Indie slíbily každá deset miliard. Hostitelská země summitu, Mexiko, poskytne dvacet miliard, zatímco Jihoafrická republika dvě miliardy.
Nejedná se o konkrétní částky, které by byly poslány do pokladny MMF, ale o garance, které poskytnou centrální banky uvedených zemí.
"Uvedené sumy budou uvolněny pouze v případě potřeby, a to jako sekundární zdroj financí," zdůraznila šéfka MMF Christine Lagardeová, citovaná agenturou Reuters. "Naše úvěrová kapacita tak bude téměř zdvojnásobena."
Brazílie, Rusko, Indie, Čína a JAR, státy tzv. skupiny BRICS, představující 42 procent světové populace a osmnáct procent výkonu celosvětové ekonomiky, žádají jako protislužbu, aby jim bylo v rámci MMF uděleno více rozhodovacích pravomocí.
MMF tak bude mít k dispozici 456 miliard USD poté, co mu před nedávnem poskytla záruky ve výši 200 miliard dolarů Evropská unie. Jen německá Spolková banka se zavázala ke garancím ve výši 55 miliard.
Nepotřebujeme doučování, tvrdí EU
Na summitu došlo k ostrému střetu mezi zástupci severní Ameriky a Evropské unie, jíž Spojené státy a Kanada vytýkají liknavost při boji s dluhovou krizí.
"Krize nevznikla v Evropě, nýbrž díky neortodoxním praktikám v některých oblastech finančního trhu," ohradil se předseda Evropské komise José Manuel Barroso v narážce na hypoteční bublinu, která v roce 2008 vedla ke kolapsu realitního trhu v USA, a aktivity hedgeových fondů, jež svými spekulativními investicemi notně přispěly k nárůstu zadlužení některých zemí eurozóny.
Na pondělní tiskové konferenci Barroso přítomné novináře upozornil, že EU nepotřebuje žádné doučování "v záležitostech demokracie a tržní ekonomiky".
Vytvoření "finanční, fiskální a politické unie" v Evropě podle něj zabere jistý čas, a ostatní členské země skupiny G20 by proto na Unii neměly v tomto ohledu nijak naléhat.
Španělský premiér Mariano Rajoy na summitu navrhl, aby bylo napříště znemožněno financování bankovního sektoru, stiženého případným nedostatkem likvidity, pomocí peněz ze státního rozpočtu zadlužených zemí.
Vyslovil se tím ale prakticky pro to, aby pomoc bankám šla přímo z fondů EU, konkrétně z prostředků Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který začne fungovat počínaje 1. červencem, což zejména Německo doposud odmítalo.
S tvrdou kritikou finanční pomoci ve výši 100 miliard eur, kterou dostaly od EU přislíbenu španělské banky, se na Brusel obrátil šéf Světové banky Robert Zoellick.
Zástupci EU proto na summitu slíbili, že uspíší vytvoření bankovní unie, která by mezibankovní obchody v Evropě podřídila větší kontrole a poskytla větší záruky vkladatelům pro případ, že by finančním institucím začaly chybět peníze, kupříkladu v čase masových výběrů z kont, jak se to nyní děje v Řecku a Španělsku.
Německá kancléřka Angela Merkelová na summitu potvrdila, že nesouhlasí s uvolněním podmínek spojených se snižováním deficitu státního rozpočtu Řecka, o které má v úmyslu Brusel požádat formující se nová řecká vláda.
