Davos - Evropa ztratila část svého kreditu, když nedokázala dostát slibům, které dala. Tím spíše, že reformy a úsporná opatření, jež jsou nyní v řadě zemí přijímána, se projeví až za několik let.
S těmi slovy vystoupila ve středu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu německá kancléřka Angela Merkelová. Ve svém projevu na druhé straně odmítla, aby Německo přispělo k navýšení účinnosti Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který má pomoci vybřednou nejvíce zadluženým zemím EU z krize.
"Nechceme v Německu zažít situaci, kdy se něco slíbí a pak se to nedodrží," řekla šéfka spolkové vlády v úvodním vystoupení fóra konaného jako již tradičně ve švýcarském zimním středisku. "Pokud totiž Německo slíbí něco, co nemůže být dodrženo, a pokud na nás zároveň tvrdě zaútočí trhy, pak je Evropa opravdu zranitelná."
Německá kancléřka se ve své řeči zcela záměrně vyhnula otázce plánovaného fiskálního paktu, který bude Evropská unie projednávat koncem měsíce na svém summitu, vyslovila ale přesvědčení, že EU stávající krizi překoná.
Řecko Merkelová pochválila za reformy, které prosadila nová vláda premiéra Lucase Papademose, jedním dechem ale dodala, že přijatá úsporná opatření nejsou dostatečná.
Světová banka: Evropané by měli více pracovat
Již včera vyslovila kancléřka první pochybnosti o tom, zda Řecko zůstane součástí eurozóny. Atény musejí do konce března sehnat dalších 14,5 miliardy eur, jinak země vyhlásí bankrot.
"Největší výzvy, kterým dnes čelíme, jsou více rozpočtové disciplíny, více konkurenceschopnosti a více solidarity," zdůraznila ve své řeči Merkelová. "Solidarita je výrazem toho, že patříme k sobě. Očekává se od nás také, že se budeme jeden za druhého zasazovat."
Německu, podobně jako i dalším zemím začíná zjevně s Řeckem, které se stále nedokázalo shodnout se svým věřiteli na podmínkách, za jakých bude zemi odpuštěna nejméně polovina jejích dluhů, docházet trpělivost.
Ve stejném duchu se nesla i dnes zveřejněná studie Světové banky, ve které se mimo jiné píše, že některé země jižní Evropy by měly "více pracovat".
"Evropané pracují méně hodin v týdnu, méně týdnů v roce a méně let ve svém životě než lidé v jiných částech světa," stojí ve studii. Ta konkrétně zmiňuje Španělsko, Itálii a Francii jako země, v nichž byla v uplynulých letech zkrácena pracovní doba.
