Berlín/Brusel - Téměř sedmdesát let po pádu nacistického Německa vše nasvědčuje tomu, že extrémně pravicová formace, v níž její kritici vidí následníka Hitlerovy Národně socialistické dělnické strany, získá - díky změně volebního zákona - vůbec poprvé křesla v Evropském parlamentu.
Klíčovým bodem volebního programu Národně demokratické strany (NPD), označované německou tajnou službou za "rasistickou, antisemitskou a revizionistickou", je zastavení masové imigrace.
Německý ústavní soud před časem zrušil článek zákona o volbách, podle nějž nemohly křesla v europarlamentu dostat ty strany, které nezískaly tři procenta hlasů. Právě to otevírá bránu jediného přímo voleného sboru v EU také NPD.
Ta šla do eurovoleb se stejnými hesly, jako loni v září do voleb parlamentních. Na plakátech, jimiž oblepila například sasko-české pohraničí, hlásala například "peníze pro babičky namísto pro Sinti a Romy" nebo "člun už je plný".
Romové a Sinti byli terči útoků i za nacistického Německa a mnozí zahynuli v koncentračních táborech. NPD prohlašuje, že imigranti z Bulharska a Rumunska (mezi nimiž je velké procento Romů) míří do Spolkové republiky jenom proto, aby využili sociálních výhod, které vláda v Berlíně nabízí.
"Tvrdíme, že Evropa je kontinent bělochů a takovým má i zůstat," prohlásil Udo Voigt, lídr kandidátky NPD, v jednom z mála rozhovorů, který poskytl médiím.
"Chceme zajistit, aby za nějakých padesát let byl Ital, Francouz, Angličan, Ir či Němec stále identifikovatelný jako Evropan a nemohl být zaměněn za Ghaňana či Číňana," říká dvaašedesátiletý politik ve své kanceláři v berlínském sídle strany, vyzdobené stranickou zástavou a německou vlajkou.
Pokusy o zákaz selhaly
Voigt odmítá, že by podobné názory byly rasistické, a tvrdí, že principy, jimiž se řídí jeho formace, jsou veskrze demokratické.
Šestnáctka spolkových zemí se loni pokusila dosáhnout zákazu NPD pro "rasistické ponižování" a "rozpoznatelnou podobnost" s nacisty. Podobný pokus spolkové vlády ztroskotal už v roce 2003.
V Bundestagu NPD není zastoupena, pětiprocentní hranici, potřebnou celonárodně pro vstup do parlamentu, se jí však podařilo překročit při hlasování do zákonodárných sborů ve dvou německých regionech.
Voigt navíc tvrdí, že v obecních zastupitelstvech má strana na čtyři stovky svých členů a sympatizantů. Kvůli silně radikálním názorům však bude mít problém najít partnery, a to i na celoevropské úrovni.
Podobnost s Hitlerovou NSDAP
Politolog Hajo Funke, expert na extrémní pravici, říká, že NPD převzala od Hitlerových národních socialistů řadu myšlenek. Zatímco ale nacisté v prvních letech po založení strany tvrdili, že chtějí z Německa vypudit židy, NPD hodlá ze Spolkové republiky vyhnat Turky, muslimy a imigranty všeobecně.
"Ve svém programu, na jehož základě chtějí poslat pryč dvanáct milionů obyvatel Německa, kteří pro ně nepředstavují takzvanou čistou rasu, jsou ještě radikálnější, než byla na svém ustavujícím sjezdu Hitlerova NSDAP," říká Funke.
NPD, založená v roce 1964, chce zrušit Schengen, v němž se není zapotřebí vykazovat pasem, zastavit volný pohyb pracovníků, odstranit euro a přeměnit EU ve "sjednocenou Evropu vlastí", tvořenou plně suverénními státy.
"Překazím plány na vytvoření multikulturní společnosti v Evropě a zasadím se o to, aby miliardy věnované záchranám bank byly použity ve prospěch nezaměstnaných," tvrdí Voigt. "Chceme nová jednání o Schengenu," pokračuje.
Hrdý na minulost Německa
Voigt, katolík se zálibou v plachtění a lyžování, pracoval předtím, než vstoupil do armády, jako kovodělník v leteckém průmyslu. Jelikož mu vzhledem k jeho členství v NPD bylo znemožněno dosáhnout důstojnické hodnosti, dal se na studium politologie a stal se lektorem v instruktážním středisku NPD v Itálii.
Do strany vstoupil v roce 1968 poté, co se zúčastnil mítinku NPD, na kterém podle svých slov slyšel vůbec poprvé hovořit nějakého politika o tom, že je hrdý na minulost Německa. Když se tehdy levicoví aktivisté pokusili mítink narušit a přeřezali kabely od reproduktorů, začaly některé hořet.
Martin Schulz, kandidát německé sociální demokracie, vyzval občany, aby přišli k volbám a zabránili NPD vstoupit do europarlamentu.
"Pětasedmdesát let po zahájení druhé světové války nám Němcům hrozí nebezpečí, že šiřitelé Hitlerovy ideologie mohou získat křesla v příštím parlamentu v Bruselu," varoval Schulz.
Až 11 procent
Manfred Güller, ředitel ústavu pro výzkum veřejného mínění Forsa, je přesvědčen, že potenciální voliči extrémní pravice představují v Německu až jedenáct procent elektorátu. Domnívá se ale, že jen něco málo přes jedno procento voličů dá svůj hlas právě NPD.
"Jelikož zde ale už nemáme tříprocentní klauzuli a do Evropského parlamentu je možné se dostat s pouhým jedním procentem získaných hlasů, je velice pravděpodobné, že NPD se to podaří," říká.
Tradičně nízká volební účast v evropských volbách – v roce 2009 činila 43 procent – zvýhodňuje radikální strany, jako je NPD, jejíž stoupenci se zřejmě hlasování zúčastní ve větší míře než jiní voliči.
Pravice se distancuje
Voigt je přesvědčen, že jeho strana získá něco mezi jedním a třemi procenty hlasů.
Partaj však bude těžko hledat partnery, protože téma nacistické minulosti vzbuzuje v Evropě stále nepříjemné reminiscence.
"Dokonce i maďarský Jobbik se vyhýbá spolupráci s NPD, kde to je jenom možné, protože to na politické strany vždy vrhá špatné světlo, když udržují kontakty s touto formací," potvrzuje Lazaros Miliopulos, politolog z univerzity v Bonnu.
Voigt, který byl v minulosti odsouzen k trestu vězení, protože vyzýval k rasisticky motivovanému násilí, tvrdí, že NPD by ráda spolupracovala právě s Jobbikem, řeckým Zlatým úsvitem, Britskou národní stranou a bulharským Útokem.
Naopak nizozemská Strana pro svobodu (PVV), francouzská Národní fronta, Strana nezávislosti Spojeného království a Alternativa pro Německo (AfD) spolupráci s jeho formací odmítají.
Rozklad zevnitř
Analytici tvrdí, že zásadní průlom, který vstup do europarlamentu pro stranu představuje, nemůže nadlouho zakrýt problémy, s nimiž se NPD potýká. Jde zejména o nedostatek financí, vnitřní rozbroje a fakt, že v zářijovém hlasování do zemského parlamentu v Sasku tato formace podle všeho neuspěje.
"Pravděpodobný vstup strany do europarlamentu zakrývá, že strana je teď ve skutečnosti velmi slabá," říká Miliopulos. "Ačkoliv se do parlamentu dostanou, na podpoře v poslední době nijak nezískali a voliče spíše ztrácejí."
