Duisburg - Mnozí ze čtyř milionů německých muslimů se cítí opomíjení a nemají motivaci jít o víkendu k volebním urnám. Dokonce i politici uznali, že podcenili případný potenciál jejich hlasů.
V Duisburgu, industriální oblasti, která je domovem největší mešity v Německu, projevují lidé pramalý zájem o konzervativní kancléřku Angelu Merkelovou a i jejího sociálně-demokratického soupeře Franka-Waltera Steinmeiera.
"Nemám práci a ani nikdo z mých přátel. Politikům je to jedno," řekl devatenáctiletý Ismet Akgul z předměstí Marxloh, kde žije 60 procent přistěhovalců, nejčastěji s tureckými kořeny. "Firmy vidí cizí jméno na žádosti a okamžitě to zahodí do koše," dodal.
Každý pátý Němec je přistěhovalcem nebo potomkem přistěhovalců. Jednou z největších německých menšin je právě ta turecká. Z 2,8 milionové populace s tureckými kořeny může volit pouze 600 tisíc lidí, mnozí se ani neregistrovali nebo nemají občanství.
Pouze pět z 614 současných zákonodárců dolní komory Bundestagu má turecké kořeny. Někteří politici však namítají, že Turci, kteří pocházejí z chudších poměrů a jsou konzervativnější v otázce náboženství, by se měli více snažit se integrovat a naučit se němčinu.
Organizace TGD, reprezentující zájmy Turků v Německu, ale nařkla strany, že dávají své kolegy s tureckými jmény na konec kandidátek, čímž jim výrazně snižují šanci na úspěch.
Hlavní strany v Duisburgu, mezi které patří tradičně i SPD, se ve své kampani na tureckou komunitu zaměřují. Tisknou plakáty v turečtině a pořádají pro ni speciální předvolební akce.
"Přehlíželi jsme přistěhovalecké voliče příliš dlouho. Ale probudili jsme se a snažíme se je teď získat na naši stranu," řekl Thomas Mahlberg, duisburský zákonodárce z CDU.
Na rozdíl od situace ve Velké Británii nebo Francii, kde v pozadí ležící napětí mezi přistěhovalci čas od času přeroste v násilí, žijí němečtí muslimové vedle majoritní německé společnosti vcelku bezproblémově.
Ale přesto nelze hovořit o ideální integraci. Merkelová hostila "summit o integraci", na kterém se mimo jiné řešily i problémy jako nošení muslimské burky a islamofóbie. Německo selhává v otázce poskytnutí stejných vzdělávacích příležitostí pro děti přistěhovalců, ze kterých jich řada neumí komunikovat německy, tvrdí OECD.
Tento fakt následně rozšířuje počet nekvalifikovaných pracovních síl a znevýhodnit tak do budoucna jednu z největších ekonomik Evropy. Podle muslimky Zuelfiye Kaykinové je však důležité, aby muslimové cítili, že mají podporu společnosti, než se začnou zajímat o politiku.
"Přistěhovalce nemůžete léčit jako pacienty, kteří potřebují léky," řekla Kaykinová. "Nemáme motivaci začlenit se do politického dění, neboť nejsme považováni za plnohodnotné členy německé rodiny," dodala.
Zákonodárcům ale začíná být jasné, že se zvyšující se porodností budou mít muslimové do budoucna daleko větší slovo, než mají doposud.
Dostupná data předvolebních průzkumů společnosti DATA 4U ukazují, že 55,5 procent Němců s tureckými kořeny by chtělo volit SPD, 23,3 procent Zelené a pouze 10,1 procent konzervativce.
Podle Joachima Schultea, vedoucího DATA 4U, je to kvůli tomu, že SPD a Zelení se ve svých programech na rozdíl od CDU zabývají otázkou integrace.
