Cílem zákonné úpravy je zejména šetřit peníze a čelit zvyšování nákladů na lékařské úkony, jakož i dospět k větší soutěživosti v oboru.
"Pro vás je důležité neztratit tvář, ale pro Německo je to poměrně nepodstatné," shrnul ve Spolkovém sněmu kritické námitky vůči vládním kompromisům šéf opozičních liberálů (FDP) Guido Westerwelle.
Koalice zvítězila
Velká koalice křesťanských a sociálních demokratů však má spolehlivou většinu, a tak obsáhlý zákon prošel v poměru 378:207 hlasům. Proti bylo podle očekávání také několik desítek vládních poslanců.
Problémy se nepředpokládají ani 16. února, kdy bude projekt schvalovat horní komora parlamentu - Spolková rada.
Ministryně zdravotnictví Ulla Schmidtová ujišťuje, že reforma znamená pokrok, i když nebylo možné prosadit všechny plány. Přípravy zákona provázely v minulých měsících i četné protesty zdravotníků.
Předloha začne platit letos 1. dubna, ale její klíčové záměry až v roce 2009. Za dva měsíce lidé ještě mnoho nepocítí; rozšíří se mimo jiné platby nemocenských pokladen na očkování, lázeňskou péči pro děti nebo rehabilitační úkony pro přestárlé.
Povinné zdravotní pojištění
Od roku 2009 se pak zavádí zdravotní pojištění pro všechny, které zatím nebylo povinné. Nyní nemá pojištění až 300 tisíc lidí, kteří si do té doby budou muset vybrat některou z pojišťoven.
Na druhé straně se počítá se zvýšením státního příspěvku do zdravotního systému s cílem zastavit neustálé zvyšování částek zdravotního pojištění placeného občany.
Pro pacienty má být také snazší měnit lékaře a nemocnice, aby bylo dosaženo konkurenčnějšího prostředí.
Zamýšlené úspory však budou menší, než se plánovalo. Už letos budou o 300 milionů eur nižší, protože si spolkové země vynutily změny v původně plánovaném krácení prostředků pro nemocnice a záchranné služby.
Podle kritiků se nepodaří ani vyhlášený cíl větší soutěživosti mezi zákonným a soukromým pojištěním, protože omezené možnosti budou mít hlavně pojištěnci soukromých ústavů.
Vyspělý, ale drahý systém
Zásadní změnou je od roku 2009 nový fond, do kterého potečou platby pojistného od zaměstnanců a zaměstnavatelů.
Zdravotní pojišťovny poté z fondu obdrží jednotnou částku na jednoho pojištěnce. Pokladny s velkým počtem nemocných nebo přestárlých pojištěnců mohou dostat příspěvky navíc. Kritikové soudí, že tento fond ale nevyřeší finanční problémy státem řízených pojišťoven.
Německý zdravotní systém patří mezi nejvyspělejší na světě, ale je také jedním z nejdražších - ročně stojí 140 miliard eur (čtyři biliony korun). Loni například na jeho financování chybělo sedm miliard eur.
Mezi kritiky se zařadil mimo jiné i bývalý sociálnědemokratický kancléř Helmut Schmidt, který vyjádřil podiv nad tím, že se vláda vůbec pustila do změn systému, který patří celosvětově mezi nejlepší a nejefektivnější. Spíš se má kabinet podle něj soustřeďovat na omezování stále dost vysoké nezaměstnanosti.
