Berlín - Spolková vláda kancléřky Angely Merkelové to s opuštěním jaderné energetiky myslí smrtelně vážně. Podle konceptu, který předložila části médií, by do roku 2022 uzavřela ve třech etapách všech devět zbývajících atomových elektráren.
Nahradit je chce centrálami využívajícími spalování zemního plynu a obnovitelné zdroje energie. Tyto dva segmenty by v roce 2030 měly zajišťovat výrobu elektřiny v Německu takřka stoprocentně.
"Podíl plynových elekráren na výrobě elektrického proudu musí stoupnout až na padesát procent," cituje z vládního konceptu deník Spiegel on-line.
"V zákoně o obnovitelných zdrojích energie by měly být napříště zakotveny konkrétní cíle. Pro rok 2020 by to měl být pětatřicetiprocentní podíl na výrobě elektřiny, pro rok 2030 již padesátiprocentní."
Spolková republika počítá s tím, že vybuduje rozsáhlou síť větrných parků u pobřeží Severního moře, postaví nové sluneční elektrárny a začne na svém území těžit břidličný plyn.
Třikrát tři
Plán spolkové vlády je prostý: zatímco sedm starších atomových elektráren, které byly odstaveny krátce po jaderné havárii ve Fukušimě, zůstane trvale odpojeno od sítě, provoz v devíti zbývajících bude zastaven v tříletých intervalech tak, že uzavřena bude vždy trojice centrál.
V roce 2020, nejpozději ale o dva roky později, tak má být Spolková republika kompletně nezávislá na jádru.
Německým energetickým koncernům se tato perspektiva ani trochu nezamlouvá, prozatím ale žádnou žalobu proti vládní koalici nechystají.
Tím spíše, když ministr životního prostředí Norbert Röttgen (CDU) přislíbil, že jim bude stát případné ztráty na zisku kompenzovat. A sice tím, že je budou moci odepsat na daních. Ovšem za předpokladu, že své zisky vyčíslí tak, aby byly "přiměřené" a ne maximální možné, jak je v podobných případech často zvykem v Česku.
Podniky varují před nárůstem cen
Německé koncerny začaly okamžitě bít na poplach a upozorňovat na to, že rychlý výstup z jaderné energetiky a přechod na obnovitelné zdroje energie přijde zemi během příštích deseti let na sto a možná až dvě stě miliard eur.
Znamenalo by to nicméně, že Německo bude muset do energetiky napumpovat do roku 2020 každoročně částku odpovídající 0,5-1 procentu hrubého domácího produktu země. Ten loni činil 2,27 bilionu eur.
Röttgen navíc tvrdí, že dopad nárůstu cen elektřiny bude na německé domácnosti minimální, pocítí jej pouze průmysové podniky s vysokou spotřebou energií.
Jedna kilowatthodina elektřiny stojí nyní ve Spolkové republice přibližně 25 eurocentů, z toho 14,5 eurocentu představují náklady na výrobu a distribuci, 4,17 eurocentu daň z přidané hodnoty, 3,53 eurocentu příspěvek na obnovitelné zdroje, 2,05 eurocentu koncesionářské poplatky a 1,79 eurocentu místní daň.
Jaderné elektrárny kryjí v současnosti v Německu pětinu spotřeby elektřiny, uhelné 42 procent, sedmnáctiprocentní podíl mají obnovitelné zdroje energie, třináctiprocentní plynové elektrárny.
