Německo bojuje s rostoucí nenávistí proti Židům. Pomoci mají i exkurze do Wannsee

Helena Truchlá Helena Truchlá
14. 11. 2019 20:05
V posledním roce vzrostl počet antisemitsky motivovaných útoků v Německu. Naposledy před měsícem se pravicový extremista pokusil vyvraždit věřící v synagoze. Spolková vláda se proto rozhodla, že země se musí lépe bránit nenávisti proti Židům. Pomoci má například lepší vzdělávání právníků, kteří by jezdili na exkurze do Wannsee, kde nacisté kdysi domluvili uskutečnění holokaustu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

"Musíme najít úplně nové způsoby, jak s tím bojovat," řekl ve středu v Berlíně Felix Klein, který má ve spolkové vládě na starosti problém antisemitismu. Představil několik opatření, která by podle něj mohla pomoct nárůst protižidovských útoků zastavit.

Prosazuje například změnu trestního zákoníku, aby antisemitismus jednoznačně patřil k přitěžujícím okolnostem. Sami právníci by se pak podle něj měli důkladněji vzdělávat o protižidovských útocích. Odsud právě pochází konkrétní návrh, že by jezdili na návštěvy do muzea na berlínském předměstí Wannsee, kde se v roce 1942 sešly nacistické špičky kvůli hromadnému vyvraždění Židů.

Kleinova zpráva o neutěšené situaci v zemi přichází jen několik dní poté, co si země minulou sobotu připomněla nejen 30 let od pádu Berlínské zdi, ale také výročí nacistických pogromů z roku 1938, známých jako křišťálová noc. 

Ve stejný den navíc uplynul přesně měsíc od protižidovsky motivovaného útoku ve městě Halle na jihovýchodě země. Během něj pravicový radikál při pokusu proniknout do synagogy, ve které zrovna pobývalo víc než 50 věřících, zastřelil muže a ženu. Klein čin označil za mezník. "Nikdo už nemůže popírat, že tu ta hrozba je," řekl v Berlíně novinářům. 

Z údajů německého ministerstva vnitra vyplývá, že v zemi bylo v roce 2018 nahlášeno 1799 útoků motivovaných nenávistí k Židům, z toho bezmála sedm desítek případů bylo násilí na lidech. Je to zhruba o 300 víc než o rok dříve a nejvíce od roku 2006.

Počet příslušníků evropské židovské komunity, podle kterých se antisemitismus v poslední pěti letech zhoršil.
Počet příslušníků evropské židovské komunity, podle kterých se antisemitismus v poslední pěti letech zhoršil. | Foto: EUAFR

Jak ale upozorňuje berlínská organizace pro výzkum antisemitismu RIAS, ministerstvo počítá pouze ty případy, které se dostanou do hledáčku policie. RIAS, která funguje také jako neoficiální ohlašovna, loni jen v hlavním městě zaznamenala více než tisícovku případů. Zvyšuje se například množství výhrůžek.

Jen zdánliví samotáři

Útočník z Halle, Němec Stephen Balliet, se na svůj čin dlouho a pečlivě připravoval. Video pořízené kamerou na helmě vysílal na internet. Tam se také podle německých médií sedmadvacetiletý muž radikalizoval, na fórech, která sdružují pravicové extremisty.  

Podle generálního prokurátora Petera Franka jsou podobní pachatelé typickým příznakem nové podoby antisemitismu v zemi, která se už dlouhá desetiletí vypořádává s dědictvím holokaustu, během něhož zemřelo šest milionů evropských Židů. Balliet ve svém videu mimo jiné popírá, že by se holokaust kdy stal. 

Frank je přesvědčen, že teroristé jako právě Balliet nejednají osamoceně, i když provedení činu většinou připadne na jednotlivce. "Jsou zapojení ve virtuálním společenství, které na internetu jejich vraždění oslavuje," citoval státního zástupce německý týdeník Spiegel. Takové společenství se přitom nemusí omezovat na jednotlivé země. Ballietovo video bylo v angličtině, ačkoliv on sám je Němec.

Podle prokuratury se Balliet svěřil, že chtěl, aby jeho čin měl celosvětový dopad. Po vzoru střelce z novozélandského města Christchurch, který v březnu ve dvou mešitách zabil 51 lidí, na internetu zveřejnil také svůj protižidovský manifest. 

Pohled do středu společnosti

Za loňský nárůst násilných útoků podle dostupných dat nemůžou jen pravicoví extremisté, ale i lidé, kteří takové ideologické pozadí nemají. To potvrzuje také Bianca Kloseová z nevládního think-tanku Spolek pro demokratickou kulturu. "Abychom dnes našli antisemitismus, nemusíme se dívat na pravý okraj, stačí pohled do středu společnosti," řekla týdeníku Spiegel.

Americký deník New York Times hovoří o "každodenním antisemitismu" ze strany většinové německé populace. List například zmiňuje průzkum americké neziskové organizace Liga proti hanobení (Anti-Defamation League) z roku 2015, podle něhož více než polovina Němců věří, že je "nejspíš pravda", že "Židé hovoří příliš o tom, co se jim stalo během holokaustu". 

Podíl těch, kteří mají zkušenost s protižidovsky motivovaným útokem na svou osobu.
Podíl těch, kteří mají zkušenost s protižidovsky motivovaným útokem na svou osobu. | Foto: EUAFR

V osmdesátimilionovém Německu dnes žije podle odhadů asi 200 tisíc Židů, z toho necelá polovina se jich organizuje v komunitách, takzvaných obcích. Jejich počet v posledních letech podle spolkového statistického úřadu mírně klesá. 

O rostoucím antisemitismu se v poslední době hovoří nejen v souvislosti s Německem. V loni zveřejněném průzkumu Agentury EU pro základní práva (EUFRA), který proběhl ve dvanácti zemích, více než třetina všech oslovených Židů řekla, že se v posledních pěti letech stala obětí výhrůžek nebo urážek osobně, po telefonu, e-mailu nebo na sociálních sítích. V Německu má podobnou zkušenost více než polovina oslovených členů židovské komunity. 

Video: Antisemitismus je v módě, slábne nám paměť, říká Kraus

Společnost se radikalizuje, to, co se děje v okolních zemích je jenom poslední kamínek do mozaiky, míní tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 44 minutami

Polský nejvyšší soud zpochybnil nezávislost soudcovské rady

Polský nejvyšší soud dnes rozhodl, že soudcovská rada, převážně zvolená parlamentem ovládaným vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), není dostatečně nezávislá na politické moci. Zpochybnil tak podle agentury AFP spornou soudní reformu, prosazovanou vládou PiS. Rozhodnutí nejvyššího soudu může podle expertů posloužit k napadení verdiktů stovek soudců, jejichž jmenování soudcovská rada schválila, a vyvolat chaos v soudním systému, upozornila agentura Reuters.

"Národní soudcovská rada neskýtá dostatečné záruky nezávislosti na orgánech zákonodárné a výkonné moci," uvedl soudce nejvyššího soudu Bohdan Bieniek s tím, že žádost soudcovské rady o odročení dnešního jednání nejvyššího soudu dorazila devět minut po podepsání verdiktu, a tak "nelze odročit něco, co už skončilo".

Předseda soudcovské rady Leszek Mazur nicméně rozhodnutí odmítl a ujistil, že "nebude mít žádný vliv na fungování rady, ani disciplinárního kolegia nejvyššího soudu".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rusko je ochotné prodloužit odzbrojovací smlouvu s USA bez podmínek

Ruská federace je připravena bez jakýchkoliv podmínek a diskusí prodloužit smlouvu se Spojenými státy o omezení strategických útočných zbraní (START). Prohlásil to ve čtvrtek prezident Vladimir Putin při poradě o vojenských záležitostech.

Smlouva START, jejíž obnovenou podobu podepsali v roce 2010 v Praze prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, je poslední platnou odzbrojovací smlouvu mezi oběma jadernými velmocemi. Platnost smlouvy vyprší 5. února 2021, může být ale prodloužena o pět let. "Rusko je připraveno neprodleně, co možná nejrychleji, do konce letošního roku, bez jakýchkoliv předběžných podmínek smlouvu prodloužit," prohlásil Putin podle agentury Interfax.

Zdroj: ČTK
Další zprávy