Berlín - Německo se potýká s trvalým úbytkem populace a hledá cesty, jak tento trend zvrátit. Podle demografů bude v zemi žít za půl století namísto současných 82 pouhých 62 milionů obyvatel.
Jednou z možností, jak klesající populační křivku alespoň trochu narovnat, je nabídnout lepší podmínky integrace cizincům žijícím ve Spolkové republice.
Liberálové z vládní FDP proto přišli s návrhem, aby přistěhovalcům bylo udělováno občanství již po čtyřech a ne po osmi letech, jako je tomu nyní.
"Možnost rychlejšího získání občanství je důležitým signálem otevřenosti vůči okolnímu světu, znamením vůle přijmout co nejvyšší počet imigrantů," citoval list Neue Osnabrücke Zeitung stranického experta pro otázky justice a vnitra Hartfrida Wolffa.
Strach z "polského instalatéra" pominul
Podmínky pro integraci cizinců jsou dnes v Německu více než příhodné. Strach z přistěhovalců z nových členských zemí Evropské unie, kteří by mohli Němcům brát jejich práci, pominul a protiimigrantské nálady známé z Nizozemska či Dánska se Spolkové republice vyhnuly.
Fenomén "polského instalatéra", který bere starousedlíkům práci a kterým ve Francii strašila ultranacionalistická Národní fronta, v Německu nezabral.
Mimo jíné proto, že si Spolková republika, přesněji německý průmysl, nedokáže představit svou existenci bez tří milionů tureckých gastarbeiterů. Ti jsou nedílnou součástí života německých velkoměst již téměř půl století.
Ve Spolkové republice dnes žije 6,69 milionu cizinců. Téměř polovinu z nich představují Turci, další početnou skupinou jsou Řekové, Poláci a občané zemí bývalé Jugoslávie.
Starší generace Turků se vrací domů
Invaze přistěhovalců, které se po roce 2004 někteří Němci obávali, se nekonala. Naopak, počet cizinců, kteří každoročně přicházají do Spolkové republiky, se ustálil na přibližně 700 tisících osob, což je o sto tisíc méně než počátkem tisíciletí.
Stejný počet cizinců Německo každoročně opouští. V případě Turků ze starší generace se tento podíl dokonce každým rokem zvyšuje. Poté, co si našetřili na důchod, se vracejí domů.
Serkan Tören, politický mluvčí FDP mající na starosti otázky integrace cizinců, proto požaduje, aby imigrační úřady častěji než doposud povolovaly v zemi dvojí občanství. Tím by se odliv cizích státních příslušníků, kteří mají zpravidla více dětí, než je průměr 1,5 zaznamenaný u německých žen, zpomalil.
Podle zákona přijatého v roce 2000 se děti tureckých gastarbeiterů narozené v Německu musí v osmnácti letech rozhodnout mezi tureckým a německým pasem.
"Pro mnoho mladých Turků je představa, že by se měli zřeknout občanství země, odkud přišli jejich rodiče, příliš drastická," tvrdí Tören.
Příslušná opatření musí spolková vláda přijmout již brzy.
Hrozí totiž, že již v roce 2050 připadne na jednoho Němce v produktivním věku jedna osoba starší šedesáti let. Nic na tom nemění skutečnost, že předchozí koalice křesťanských a sociálních demokratů posunula, s platností od roku 2029, odchod do důchodu na 67 let.
