Britský časopis Economist navíc ve svém článku na konci října varoval, že zemím střední Evropy zřejmě končí zlatá doba růstu. Zároveň upozornil, že na země visegrádské čtyřky dopadne možná německá recese tvrději než na ostatní.
"Německo je pro tyto země největším obchodním partnerem a největším či druhým největším investorem. Například továrna německé automobilky Audi v maďarském Györu sama vytváří devět procent maďarského vývozu," vypočítává Economist.
Nejnovější čísla a analýzy ale ukazují, že německá ekonomika sice má problémy, ale hovořit o krizi je přehnané. V září se průmyslová výroba v Německu snížila o 0,6 procenta. Hrubý domácí produkt Německa se ve druhém čtvrtletí snížil o 0,1 procenta a je zřejmé, že se dále snižoval i ve třetím čtvrtletí. O recesi ekonomové hovoří právě v případě, když ekonomika padá dvě čtvrtletí za sebou.
"Je to recese, ale zatím ne taková, která by nás měla naplňovat strachem a panikou. Zatím hospodářství táhnou služby a stavební sektor," řekl deníku Handelsblatt ředitel Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu Gabriel Felbemayer. Na rozdíl od kritického roku 2009 ale v zemi neroste nezaměstnanost.
Období útlumu
Jako příčinu německého zpomalení analytici vidí nejistotu ohledně brexitu a také dopad americko-čínské obchodní války. Z uvalování dovozních cel mají němečtí výrobci velké obavy. Například americký prezident Donald Trump hrozil cly na import německých automobilů a náhradních dílů.
Německá obchodní a průmyslová komora (DIHK) očekává na rok 2020 růst vývozu o pouhých 0,3 procenta. Obvykle přitom německý export roste ročně o více než pět procent, uvádí agentura DPA.
Výbor ekonomických poradců německé vlády ve středu uvedl ve své zprávě, že nepředpokládá hlubokou hospodářskou recesi a že jde spíše o období útlumu.
"Česká ekonomika se trochu zadrhává. V letošním roce se česká průmyslová výroba zvýší asi o 0,5 procenta, což je nejméně od roku 2013. Primární příčinou je zhoršení ekonomické situace ve světě, zejména v Německu, na něž je řada českých průmyslových firem navázána," řekl ČTK analytik Deloittu David Marek.
Protikrizová opatření
Velká krize na přelomu let 2008 a 2009 zasáhla Německo už v době, kdy vládla kancléřka Angela Merkelová. Ekonomika se propadla o pět procent. Pokud se berou v úvahu mírové časy, byl to nejhorší výsledek od roku 1932.
Vláda tehdy půjčila druhé největší německé bance Commerzbank 18 miliard eur a v rámci pomoci v ní převzala čtvrtinový podíl. Stabilizační vládní fond pro německé banky, pojišťovny a penzijní fondy v říjnu 2008 činil 500 miliard eur.
Výrobu automobilek Merkelová podpořila šrotovným. Nabídla vlastníkům automobilů výhodný nákup nových vozů, pokud se zbavili starého, k životnímu prostředí méně šetrného auta. Vláda také zvýhodnila firmy, které nepropustily zaměstnance, ale zavedly takzvaný kurzarbeit, tedy zkrácenou pracovní dobu.
"Krize nás donutila dělat věci a překročit hranice, které bychom jinak nedělali a nepřekročili," uvedla kancléřka v rozhovoru pro deník Bild.
