Němcům chybí tisíce doktorů. Čechy bez němčiny nechtějí

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová
15. 1. 2010 10:30
Němci odcházejí do ciziny. Nahrazují je 'němí' doktoři z východní Evropy, kteří se nedomluví s pacienty
Doktoři z Česka odcházejí nejčastěji do Velké Británie a Německa. Táhnou je tam vyšší příjmy a lepší pracovní podmínky.
Doktoři z Česka odcházejí nejčastěji do Velké Británie a Německa. Táhnou je tam vyšší příjmy a lepší pracovní podmínky. | Foto: Ludvík Hradilek, Aktuálně.cz

Berlín - V německých nemocnicích nebude mít za chvíli kdo léčit. Mladí a perspektivní doktoři dávají přednost práci v cizině nebo ve farmaceutických firmách, ti starší postupně odcházejí do důchodu. Jen v příštích letech jich do penze půjdou tisíce.

Podle nejnovější statistiky chybí v Německu přes 3600 lékařů. Prázdnotou zejí hlavně kliniky na venkově. Jedinou možností pro ně leckdy bývá zaměstnat doktora z východní Evropy.

Přijmout lékaře - dejme tomu - z Česka ale pro Němce není vždycky výhra. Odborně sice německým kolegům stačí, s pacienty se ale často nedomluví. A to je ve venkovské nemocnici, kde málokterý nemocný ovládá jinou řeč než němčinu, fatální.

Chybí praktici i specialisté

Západně od českých hranic momentálně shánějí přes 2000 praktiků, 1200 psychoterapeutů a 330 dětských lékařů a specialistů. "S obsazováním míst pro lékaře má problémy 80 procent nemocnic," tvrdí Německý nemocniční institut (DKI).

Deutsches Ärzteblatt, noviny pro odbornou veřejnost, na svých inzertních stránkách nabízí přes šest stovek volných pozic.

Doktorů se nedostává ani v regionech, které přímo sousedí s Českou republikou: v Sasku i Bavorsku aktuálně potřebují zhruba 360 lékařů. Zatímco u nás si lékař měsíčně vydělá kolem 40 tisíc korun, v cizině si může přijít i na 300 tisíc.

Nějvětším problémem českých lékařů, kteří se dostanou na kliniky do sousedního Bavorska, je, že se často nedokáží domluvit s pacienty.
Nějvětším problémem českých lékařů, kteří se dostanou na kliniky do sousedního Bavorska, je, že se často nedokáží domluvit s pacienty. | Foto: Reuters

Bavorsko bez lékařů

Právě na Bavorsku je dobře vidět, jak to s německým zdravotnictvím momentálně vypadá.

Průměrný věk bavorského doktora je 50 let. Zatímco ve velkých městech mají lékařů nadbytek, přesídlit na periferii - třeba ke hranicím s Českem - nikdo z Němců nechce.

V nemocnici v příhraničním Weidenu kupříkladu pracuje celkem 170 lékařů. Dvacet z nich pochází z Česka, Rumunska, Chorvatska a Srbska.

"Bez těchto kolegů bychom nebyli schopni přežít, jsou skvělí," říká Manfred Hausel, ředitel několika klinik v bavorské Severní Horní Falci, mimo jiné i té ve Weidenu. "Některé z nich jsme ale nejprve museli naučit mluvit německy," přiznal v rozhovoru pro list Nürnberger Nachrichten.

"Němý" doktor? Katastrofa

Jak moc je němčina v Bavorsku důležitá, dokládá i nedávný výrok Marie Schwaibergerové ze Společnosti bavorských nemocnic.

Doktoři, kteří odejdou do ciziny za lepším, následně citelně chybějí v českých nemocnicích.
Doktoři, kteří odejdou do ciziny za lepším, následně citelně chybějí v českých nemocnicích. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Na otázku, jak se tamní kliniky vyrovnávají s nedostatkem německých doktorů, odpověděla: "Pro každou nemocnici je samozřejmě katastrofa, když nenajde lékaře a místo toho musí zaměstnat sílu z východní Evropy, která někdy vůbec neovládá němčinu."

Stále více německých zdravotnických zařízení proto hledá způsoby, jak zmiňované "katastrofě" - rozuměj zaměstnání "němého" doktora z Východu - předejít. Za to, že s nimi po studiu uzavřou pracovní smlouvu, například medikům z Německa nabízejí stipendia ve výši několika set eur měsíčně.

Žádaní jsou ale i lékaři z Rakouska, u nichž jazyková bariéra přirozeně odpadá. A čerstvě vystudovaní Rakušané mají také zájem. Na rozdíl od Německa je totiž v Rakousku míst pro doktory poskrovnu.

Cizince Německo láká, Němci odcházejí

Navzdory potížím, které to s sebou nese, ale počty lékařů z ciziny ve všech německých regionech rok od roku rostou. Platí to i o bývalé NDR.

Třeba v Duryňsku jich v roce 2001 pracovalo jen 126. Teď jich tamní kliniky zaměstnávají čtyřikrát víc. Desítky dalších si otevřely vlastní ordinace.

A Němci? "Jen předloni vycestovalo z Německa za prací 3200 lékařů, za posledních pět let celkem 21 tisíc," uvedl Michael Helmkamp, mluvčí lékařských odborů Marburger Bund.

"Vzdělání jednoho lékaře přitom stojí 500 tisíc eur! Ve Švýcarsku si doktor vydělá o 30 až 40 procent víc než v Německu. A ještě k tomu dokáže lépe skloubit zaměstnání s rodinou," vysvětlil.

Kromě Švýcarska míří němečtí lékaři nejčastěji do Británie, Norska, Dánska, Austrálie či Spojených států.

Do Británie míří lékaři z Německa i Česka. Ne všichni jsou ale z příchodu pracovníků z ciziny nadšeni (na snímku demonstrace Britů proti zahraniční pracovní síle).
Do Británie míří lékaři z Německa i Česka. Ne všichni jsou ale z příchodu pracovníků z ciziny nadšeni (na snímku demonstrace Britů proti zahraniční pracovní síle). | Foto: Reuters

Zlaté časy jsou pryč

Také mezi absolventy medicíny z Česka je vedle Německa populární hlavně Velká Británie. Jen loni jich hned po škole za hranice odešlo přes padesát.

Právě Británie byla ještě před pár lety pro lékaře z ciziny "zemí zaslíbenou". To se však postupem času mění.

"Kdybych si chtěla otevřít soukromou ordinaci v Německu, potřebovala bych startovní kapitál 300 tisíc eur," řekla listu Der Westen německá lékařka Carola Cyrusová, která má privátní praxi nedaleko Londýna.

"V Anglii to bylo před pěti lety jinak: doktorům z ciziny tu dávali ,Golden Hello' - 50 tisíc eur od státu na uvítanou," vzpomíná. Před třemi lety to ale skončilo. Šetřit museli začít i Britové.

Doktorce Cyrusové se ztenčily výdělky a přibyla práce. Kdyby mohla, hned by sbalila kufry a vrátila se domů, do Německa, říká.

Stejnou zkušenost má i pětačtyřicetiletý Martin Kostrewa, který coby lékař pracoval ve Skotsku, Indii, Švýcarsku a na Novém Zélandu. Po letech strávených v zahraničí tvrdí: "Být doktorem v cizí zemi není vždycky jednoduché."

 

Právě se děje

před 1 minutou

Aktivisté z Greenpeace promítli na budovu vlády vzkaz pro Babiše

Aktivisté ve vzkazu požadovali, aby Česko přijalo plán na uhlíkovou neutralitu v Evropské unii do roku 2050. Česko plán na razantní snížení emisí odmítá, premiér Andrej Babiš (ANO) před několika dny zopakoval, že ani na nadcházejícím jednání evropských státníků ho nepodpoří.

Z Dvořákova nábřeží promítali na budovu české vlády aktivisté heslo "Chraňte klima, aby tady mohly žít i naše děti! Greenpeace." Projekci prokládali obrazy plamenů. Heslo vycházejí z předvolebního hesla hnutí ANO vybrala organizace záměrně.

"To je celý smysl té uhlíkové neutrality a všech klimatických opatření. Abychom planetu a životní podmínky v aspoň stávající podobě, ideálně i lepší zanechaly i pro naše děti a budoucí generace," vysvětlil aktivista Jana Freidinger.

Další zprávy