Němci mají prvního prezidenta z východu, teologa Gaucka

Radim Klekner Radim Klekner
18. 3. 2012 14:35
Joachim Gauck dostal podle očekávání většinu hned v prvním kole hlasování
Čerstvě zvolený prezident Německa Joachim Gauck přijímá gratulace od kancléřky Angely Merkelové.
Čerstvě zvolený prezident Německa Joachim Gauck přijímá gratulace od kancléřky Angely Merkelové. | Foto: Reuters

* Spolkové shromáždění tvoří 1240 poslanců a zástupců všech 16 regionálních parlamentů * Joachim Gauck získal 991 hlasů * Jeho protikandidátka Beate Klarsfeldová získala 126 hlasů

Berlín - Spolkové shromáždění v neděli hned v prvním kole a většinou hlasů zvolilo nového prezidenta Německa. Stal se jím podle očekávání někdejší ředitel Úřadu spolkového zmocněnce pro dokumenty Stasi Joachim Gauck.

Prvního prezidenta z NDR podpořili nejen vládní křesťanští demokraté a liberálové, ale také opoziční sociální demokraté a zelení. Kandidátka strany Die Linke (Levice), západoněmecká aktivistka a "lovkyně nacistů" Beate Klarsfeldová, byla předem bez šance.

Debata o zásluhách

V Německu se nicméně před nedělním zasedáním Spolkového shromáždění rozhořela vášnivá debata o tom, zda byl Gauck skutečně oním bojovníkem proti komunistickému režimu, jakého z něj dělají v prvé řadě obě hlavní politické síly v zemi, CDU a SPD.

Dvaasedmdesátiletý pastor z Rostocku si v čele úřadu, který vedl v letech 1990 a 2000, získal pověst člověka, jenž se upřímně snaží odhalit pravdu o Honeckerově režimu a vytrvale se brání tlaku bývalých agentů akta Stasi uzavřít. Do role hrdinného odpůrce někdejší NDR se ale sám nestaví.

"V jistém ohledu jsem nebyl bojovníkem za občanská práva, jen opozičním duchovním," přiznal Gauck v nedávném pořadu televize ARD.

V přelomovém roce 1989 byl sice jedním z vedoucích činitelů rostocké pobočky opozičního Nového fóra a během svých kázání otevřeně kritizoval Sjednocenou socialistickou stranu Německa (SED), za německého Havla se ale vydávat nemůže a ani také nevydává.

V hnutí jsem Gaucka nikdy nezaregistroval

Ve středeční talk show moderátorky Anne Willové, vysílané na prvním televizním kanálu, musel Gauck čelit lavině útoků od diskusního stolu, jehož účastníci se snažili zakalit neposkvrněný image budoucího prezidenta.

Gauc se připravuje přednést řeč k zákonodárcům.
Gauc se připravuje přednést řeč k zákonodárcům. | Foto: Reuters

"Pokud by všichni lidé měli ta privilegia, jaká požíval on v NDR, k obratu by nikdy nedošlo," tvrdil kupříkladu poslední východoněmecký ministr vnitra z časů po pádu Berlínské zdi a pozdější šéf braniborské CDU Peter-Michael Diestel.

Někdejší saský křesťanskodemokratický ministr vnitra Heinz Eggert během televizní debaty zase Gaucka obvinil z toho, že si visačku opozičníka nechal velmi ochotně připnout.

Do talk show měl na dálku možnost se zapojit také evangelický farář Heiko Lietz, který počínaje rokem 1981 pomáhal organizovat protihoneckerovskou opozici.

"Joachim Gauck v rámci hnutí jednoduše nefiguroval," prozradil Lietz. "Nikdy jsem ho jako takového nezaregistroval."

Politoložka Gertrud Höhlerová pak Gaucka srovnala se spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou, dcerou luteránského pastora z východního Berlína, která podle ní sice pochází ze stejného prostředí, po německém sjednocení se ale propracovala až na samotný vrcholek mocenské pyramidy, aniž by nějak zdůrazňovala svou minulost člověka, který si s komunistickým režimem nikdy nezadal.

Facka kancléři Kiesingerovi

I proto se očekávalo, že někteří volitelé z řad CDU svůj hlas Gauckovi neodevzdají. Stejně se chtěli zachovat i dva delegáti za Pirátskou stranu, která loni v září pronikla do berlínského Senátu a má proto právo vyslat do Spolkového shromáždění své zástupce.

"Joachim Gauck je osoba vzbuzující velký respekt, můj kandidát to ale není," citoval deník Welt online šéfa senátní frakce pirátů Martina Deliuse. "Volit menší zlo nechceme."

Výsledek volby to ovšem nijak neovlivňilo.

O výsledku hlasování bylo jednoznačně rozhodnuto i z toho důvodu, že Gauckova protikandidátka Klarsfeldová mu neměla - v ohledu na někdejší NDR - vůbec co vyčítat.

Ve Spolkové republice proslula fackou, kterou na stranickém sjezdu CDU v roce 1968 uštědřila tehdejšímu německému kancléři Kurtu Georgu Kiesingerovi.

Ten v roce 1933 vstoupil do Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) a dotáhl to v jejích řadách až na náměstka sekčního šéfa pro rozhlasovou propagandu při ministerstvu zahraničí.

Klarsfeldová se v západním Německu dlouhé roky stylizovala do role lovce nacistů a je na to i náležitě hrdá.

"Je snad možné říci, že jsem hrdinka," tvrdí třiasedmdesátiletá kandidátka Levice, žijící ve Francii. "Vyznamenal mě (prezident) Mitterand i Sarkozy. V mém úsilí mě podporovaly vlády USA, Francie, Izraele a NDR."

V žoldu SED

Problémem je ovšem to, že Klarsfeldová v roce 1969 za facku Kiesingerovi přijala od SED 2000 západoněmeckých marek, byť byly zamaskovány jako honorář za článek, v němž celou událost popisuje a který vyšel v magazínu DDR-Revue. Ten fungoval jako výkladní skříň "úspěchů" Honeckerova režimu.

Gauckův předchůdce Wulff odcházel s velkou ostudou.
Gauckův předchůdce Wulff odcházel s velkou ostudou. | Foto: Reuters

Odměnu jí navrhl šéf oddělení agitace a propagandy SED a agent Stasi Albert Norden, syn rabína zahynuvšího v koncentračním táboře. Z jeho ručně psaných poznámek vyplývá, že Klarsfeldová východoněmecký režim opakovaně žádala, aby její aktivity podpořil finančně.

Jak ale poznamenává Die Welt, Klarsfeldová ve skutečnosti uštědřila facku nepříliš horlivému funkcionáři NSDAP. Z akt někdejšího Hlavního úřadu říšské bezpečnosti vyplývá, že se Kiesinger "snažil brzdit protižidovské akce" a o Adolfu Hitlerovi se vyjadřoval nepříliš uctivě.

Je možné, že Gauck nebyl vzorovým bojovníkem proti komunistickému režimu. Alespoň si ale na něj na rozdíl od mnohých jiných nehraje.

A ve srovnání se svým předchůdcem Christianem Wulffem, který úřad hlavy státu letos v únoru opustil s velkou ostudou, neboť před lety zneužíval funkci šéfa zemské vlády spolkové země Dolní Sasko a nechal si platit dovolené a díky svým známostem získal výhodný hypoteční kredit, je přímo vzorem ctnosti.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy