V prosinci stane před soudem za to, že v komentářích v tisku kritizoval vyvraždění desetitisíců tureckých Kurdů a zhruba milionu Arménů. Obžaloba ho viní z "urážky turectví". Ankara přitom usiluje o vstup do Evropské unie, pro níž je svoboda projevu jednou z klíčových hodnot.
Proces s Pamukem není v dnešním Turecku ničím výjimečným. Stejnou zkušenost má i řada tamních novinářů.
Místo, aby se s vidinou blížícího se členství v EU turecká justice radikálně změnila, soudci v procesech dál straní zástupcům státní moci a reformám se vehementně brání. Právě problémové soudnictví tak bylo jedním z hlavních bodů, které ve své dnešní zprávě o pokroku Turecka na cestě do unie zkritizovala Evropská komise.
Posudek dostali z Bruselu také Chorvati, Albánci, Makedonci, Srbové a Černohorci a Bosňané (Více si o zprávách balkánských zemí přečtěte zde).
Zpomalené reformy
Evropská komise vyčetla Turecku zpomalení při zavádění politických reforem, které jsou zcela nezbytné pro jeho
vstup do EU zhruba za deset let. Měsíc po zahájení přístupových rozhovorů Turecko vyzvala, aby výrazně přidalo u ochrany lidských práv a v boji proti korupci. Kritizovala přílišný vliv armády, náboženskou nesvobodu a přetrvávající mučení. (O mučení v Turecku čtěte zde).
"Politické změny v zemi stále trvají a trvá i naplňování Kodaňských kritérií. Tempo transformace však v roce 2005 pokleslo," citoval ze zprávy turecký deník Zaman. Stejného názoru je i zpravodaj Evropského parlamentu pro Turecko, Nizozemec Camiel Eurlings. "Vláda v Ankaře se očividně bojí rostoucího vlivu nacionalistů, kterým jejich protievropské výpady přinášejí cenné body," tvrdí. "Turecký kabinet to však nemůže hrát na obě strany."
Posudek komise ale není jen negativní. Brusel poprvé označil Turecko za "fungující tržní ekonomiku" a pochválil ho za "zásadní pokrok" v hospodářské oblasti. Prestižní "razítko" podle analytiků zvýší důvěryhodnost turecké ekonomiky a přiláká do země zahraniční investory.
Vzpruha pro turecké kritiky?
První pravidelnou hodnotící zprávu, kterou Ankara od komise dostala, s napětím očekávalo celé Turecko. Od 3. října sice unie s Turky oficiálně vyjednává (Více o vyjednávání Turecka s unií si přečtěte zde), turecké členství v EU má ale stále řadu odpůrců. A právě negativní posudek komise může jejich řady ještě rozšířit.
Předsednictví EU navíc v lednu přebírají Rakušané, kteří původně chtěli zahájení rozhovorů vetovat. Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel také dopředu avizoval, že Vídeň Turkům nikdy nedovolí v Rakousku pracovat.
Proti tureckému členství v EU jsou Dánové (s výjimkou premiéra Rasmussena), s Rakušany sympatizují i Francouzi a kandidát na francouzského prezidenta Nicolas Sarkozy.
Česko vstup Turecka podporuje. Proti se staví jen KDU-ČSL, včetně ministra zahraničí Cyrila Svobody. Podle zprávy o možnostech dalšího rozšiřování Evropské unie, kterou si nechal zpracovat premiér Jiří Paroubek, "skýtají přístupová jednání EU s Tureckem z pohledu ČR ekonomické příležitosti v oblasti veřejných zakázek, v energetice, ocelářství, případně při vývozu investičních celků".
