Nejvyšší soud USA odmítl prokazování totožnosti při volbách v Severní Karolíně

ČTK ČTK
15. 5. 2017 18:08
Nejvyšší soud v USA zrušil sporný volební zákon, který voličům v Severní Karolíně ukládal povinnost při hlasování prokazovat totožnost úředně uznaným průkazem. Severní Karolína odhlasovala úpravu volebního zákona v roce 2013. Důvodem bylo zajistit transparentnost hlasování a zamezit případným volebním podvodům. V USA, kde na rozdíl od praxe běžné v Evropě neexistuje jednotný systém průkazů totožnosti, se mohou občané prokazovat řidičským průkazem, cestovním pasem, legitimací příslušníka ozbrojených sil.
Volby  v USA
Volby v USA | Foto: Reuters

Washington - Americký nejvyšší soud definitivně zamítl sporný volební zákon státu Severní Karolína, který ukládal voličům prokazovat při hlasování totožnost úředně uznávaným průkazem. Zákon zrušil už soud první instance a následně také odvolací soud, stát Severní Karolína se ale proti verdiktu odvolal k nejvyššímu soudu USA. Podle jeho dnešního rozhodnutí je nové znění zákona nepřípustné, protože by postihovalo americké národnostní menšiny.

Parlament Severní Karolíny v roce 2013 odhlasoval úpravu volebního zákona, podle níž je volič povinen prokázat se při hlasování průkazem totožnosti. Důvodem bylo zajistit transparentnost hlasování a zamezit případným volebním podvodům. V USA, kde na rozdíl od praxe běžné v Evropě neexistuje jednotný systém průkazů totožnosti, se mohou občané prokazovat řidičským průkazem, cestovním pasem, legitimací příslušníka ozbrojených sil či jinými dokumenty prokazatelně vydanými státem.

Demokratičtí poslanci severokarolínského zákonodárného sboru spolu s ochránci lidských práv proti novele protestovali s argumentem, že jejím cílem je zkomplikovat volební účast černošského a hispánského obyvatelstva. Mnozí z příslušníků těchto menšin totiž požadované doklady nemají a prokazují se často jen kartou příjemce sociálních služeb, kterou ale novelizovaný volební zákon v Severní Karolíně za dostatečný průkaz nepokládal.

Podle nejvyššího soudu je zákon diskriminační, "téměř s chirurgickou přesností" míří hlavně proti Afroameričanům a snaží se řešit problém volebních machinací, který neexistuje. Rozhodnutí je konečné.

Spor v Severní Karolíně pečlivě sledovaly odborné a nevládní organizace v USA, protože stanovisko nejvyššího soudu je obecně směrodatné. Stejně jako v Severní Karolíně řešily prokazování totožnosti při volbách i soudy v Texasu, které rovněž opatření označily za diskriminační a nová ustanovení volebního zákona zrušily.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Rakousko vyjádřilo Česku podporu v kauze Vrbětice, další kroky má nejprve projednat EU

Rakousko, stejně jako všechny členské státy Evropské unie, stojí solidárně za Českou republikou v souvislosti s kauzou Vrbětice. Na čtvrteční tiskové konferenci po jednání s českým ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD) v Praze to řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Další možné kroky budou podle něj nejprve probrány na zasedání Evropské rady v Bruselu.

"Nabídli jsme zcela konkrétní podporu třeba prostřednictvím rakouského velvyslanectví v Moskvě, aby bylo možné nadále udržet provoz a fungování úřadů," řekl Schallenberg. Kulhánek také poděkoval za to, že rakouští diplomaté pomáhali při vyjednávání společného stanoviska EU na podporu ČR.

Na dotaz, zda by mohlo Rakousko přistoupit i k dalším krokům typu vyhoštění pracovníků ambasády, Schallenberg odpověděl, že je důležité, aby EU hovořila jedním hlasem. "Jsme vnímáni, pokud jsme jednotní a hovoříme společně. Veškeré další kroky a opatření se budou probírat nejprve v Bruselu na zasedání Evropské rady. Pokud se takové činy staly a Česká republika jasně vysvětlí jejich pozadí, zaslouží si naši plnou solidaritu," poznamenal ministr.

Některé země, například Slovensko či pobaltské státy, vyjádřily Česku solidaritu vyhoštěním ruských diplomatů. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v neděli v České televizi uvedl, že očekává další kroky i od dalších zemí, zmínil například Británii nebo Německo.

Zdroj: ČTK
před 16 minutami

Soud v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandských povstalců Ongwenovi 25 let vězení

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandské povstalecké skupiny Dominiku Ongwenovi trest 25 let, žaloba navrhovala 20 let. Soud Ongwena již na začátku února usvědčil z 61 trestných činů, včetně válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, znásilnění, vynuceného sňatku a těhotenství a používání dětských vojáků.

Ongwen sám byl ještě jako dítě unesen a vycvičen v dětského vojáka. Podle žalobce to byl důvod, proč žádat nižší sazbu, ačkoliv zločincům u ICC hrozí až třicetileté tresty, připomínají světové agentury. Obhajoba se proti trestu hodlá odvolat. Činů, za něž byl nyní odsouzen, se muž dopustil na počátku tisíciletí, kdy působil v Armádě božího odporu (LRA), která jej původně unesla. Zatčen byl v roce 2015.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům komunismu

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Podle poslankyně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti a spoluautorky předlohy Anny Andrejuvové by zákon mohl postihnout kolem 7000 lidí.

Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky komunistické tajné policie StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.

"Má napravit hlavní nespravedlnost, že ti, kteří byli pronásledování, často umírají v chudobě a jejich pronásledovatelé z doby totality mají specifické výsady," řekl k zákonu slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj, který byl na podzim 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích v Bratislavě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy