Pretoria - Minulé úterý svět zaskočila zpráva, že v Keni uhynul poslední samec nosorožce severního bílého na planetě. Druh Sudána, který většinu života prožil v české královédvorské zoo, ale není jediný.
Do konce 21. století by v Africe mohla vyhynout až polovina ptáků a savců. Upozorňuje na to studie, kterou zaštítila Organizace spojených národů.
It is with great sadness that Ol Pejeta Conservancy and the Dvůr Králové Zoo announce that Sudan, the world’s last male northern white rhino, age 45, died at Ol Pejeta Conservancy in Kenya on March 19th, 2018 (yesterday). #SudanForever #TheLoneBachelorGone #Only2Left pic.twitter.com/1ncvmjZTy1
— Ol Pejeta (@OlPejeta) March 20, 2018
Na dokumentu Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) se podílelo celkem 550 vědců z celého světa. Ti varují, že snížená biodiverzita by mohla ovlivnit kvalitu života lidí, informuje britský server BBC.
I další zjištění jsou alarmující: populace u 42 procent živočišných a rostlinných druhů v Evropě a Střední Asii se za poslední dekádu zmenšila.
"Musíme jednat, abychom zastavili a zvrátili neudržitelné využívání přírody a neriskovali budoucnost, kterou chceme a máme," řekl přední britský vědec Robert Watson na březnovém summitu o biodiverzitě v Kolumbii.
Víc než tisícovka nosorožců během jednoho roku
Jedním z druhů, které čelí největšímu tlaku, jsou právě nosorožci. Za poslední desetiletí bylo podle organizace Save the Rhino v Africe zabito více než 7245 kusů těchto zvířat. Zhruba čtyři pětiny z nich v Jihoafrické republice. Zatímco v roce 2007 pytláci v této zemi zabili 13 jedinců, v roce 2017 zde přišlo kvůli rohům o život 1028 nosorožců.
#RhinoUpdate: There's been a minor decrease in the number of rhino poached nationally in 2017. 🦏 pic.twitter.com/XlZzCyM4MO
— WWF South Africa (@WWFSouthAfrica) January 25, 2018
Jihoafrická republika má zdaleka největší populaci nosorožců na světě. Je tedy významnou zemí pro zachování tohoto živočišného druhu. Jak je vidět v grafu, počet zabitých zvířat tu v letech 2007 až 2014 raketově rostl. Pak řádění pytláků mírně polevilo a počet ubitých zvířat začal pomalu klesat.
Statistiku významně ovlivnilo zpřísnění bezpečnostních opatření v Krugerově národním parku, kde byly ztráty největší. Nosorožci jsou tak před nájezdy pytláků lépe chráněni. Ztráty jsou přesto extrémně vysoké.
Pytlácké gangy se však přesouvají jinam, někdy i přes hranice.
Ve velkém se pytláctví začalo před lety šířit v Zimbabwe kvůli tamní chudobě a všudypřítomné korupci. Dalšími zasaženými státy jsou Namibie a Keňa. Například pro Keňu byl nejhorší rok 2013, kdy pod rukama pytláků zahynulo 59 nosorožců, což bylo více než pět procent tamní populace.
Dobré zprávy
Navzdory chmurným předpovědím však zmíněná studie přináší i pozitivní zprávy. Například rozloha lesních porostů v Číně a dalších částech severovýchodní Asie se v letech 1990 až 2015 zvětšila o více než 20 procent.
Další dobrou zprávou je, že populace některých zvířat - například leoparda amurského -, jimž dříve hrozilo vyhynutí, se naopak rozrostla, i když jen mírně.
"Naštěstí důkazy také ukazují, že víme, jak chránit a částečně obnovit naše životně důležité přírodní bohatství," dodal vědec Robert Watson.
Nejohroženější druhy zvířat
Kromě nosorožců v Africe jsou podle BBC kriticky ohroženým druhem i sviňuchy kalifornské. Patří k nejmenším kytovcům, posledních 30 jedinců žije na severu Kalifornského zálivu v Mexiku.
O moc lépe na tom není ani nosorožec jávský, i když v posledních pěti letech zaznamenala jeho populace malý nárůst. Posledních 63 kusů žilo v roce 2016 na Jávě v národním parku Ujung Kulon.
K dalším takto zdecimovaným druhům patří například nosorožec sumaterský, nosorožec černý, leopard amurský, slon pralesní nebo orangutan bornejský.
Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) spadá do kategorie kriticky ohrožených 5583 živočišných a rostlinných druhů. Jen za loňský rok jich přibylo nejméně 26.
