První a jediná otrokářská kolonie, která si kdy v historii sama vybojovala nezávislost, a druhá republika na západní polokouli po Spojených státech, prošla za historii samostatné země dvěma stovkami povstání, revolucí a krátkých občanských válek a je dnes nejchudší zemí v Latinské Americe.
Haiťané volí v dnešním druhém kole 97 z 99 poslanců a všech 30 senátorů a doufají, že letošní volby pomohou začít budovat stát, který téměř nikdy nefungoval. (Více viz box Dvě století nezávislosti a politické nestability)
Prezident chce "svého" premiéra
Volby jsou klíčové především pro osud René Prevala, který byl v únoru těsně zvolen prezidentem s volebním ziskem 51,16 procent hlasů (více ve článku Haitským prezidentem přece jen Préval).
Aby mohl Préval efektivně vládnout zemi, která patří mezi dvacet nejchudších zemí na světě a ani za 19 let od přijetí poslední ústavy nedokázala vybudovat státní administrativu, potřebuje v premiérovi spojence.
Nebude to ale mít lehké. Ústava z roku 1987 požaduje, aby premiéra jmenovala strana, která má v celém parlamentu alespoň polovinu křesel. Ani jedno politické uskupení však nemá v dnešním kole voleb tolik kandidátů, aby tohoto počtu dosáhlo.
Pro Haiti proto není tolik důležitý výsledek voleb, který bude známý až za týden, jako spíš to, zda se Prévalovi v budoucí sněmovně podaří přemluvit dostatek zákonodárců, aby vstoupili do vládní koalice.
Boj o politické spojence
Préval proto vedl před volbami intenzivní rozhovory s možnými spojenci, se kterými by rád vytvořil koalici kolem své strany Lespwa.
O přetažení kandidátů na svou stranu se však snaží i Prévalovi protivníci, většinou reprezentanti bohaté haitské elity. Préval je totiž prezidentem, který stojí spíš za chudou většinou Haiťanů.
Prezident se bez spojenců ve vládě neobejde především proto, aby dokázal vytvořit stabilní vládu a mohl vytvořit politické instituce, které v zemi chybí.
Dosavadní "vládci" Haiti se vždy snažili získat veškerou moc pro sebe a nerespektovali ani demokratické principy, ani samotnou ústavu.
Prévalův předchůdce a první demokraticky zvolený prezident, Jean Bertrand Aristide, byl v roce 2004 nucen vládnout sám bez parlamentu, a nakonec musel zemi pod ozbrojeném povstání v severní části Haiti opustit.
Ostře sledované volby
Na volby dohlíží většina haitských policistů a pomáhají jim také vojáci mírové mise OSN. Policie totiž očekává v průběhu voleb násilnosti ze strany diskvalifikovaných nebo poražených kandidátů z prvního kola.
Infobox
Haiti
- Obyvatelstvo: 8,5 milionu
- HDP/obyv.: 361 USD (2003)
- Dvě třetiny lidí žijí pod hranicí chudoby
- Polovina lidí nemá přístup k pitné vodě
- Polovina lidí je negramotných
- 97 procent lesů bylo vykáceno
Zdroj: Světová banka
"Máme informace o tom, že na některých místech se vyřazení kandidáti a další osoby pokusí narušit průběh voleb," řekl agentuře Reuters šéf Haitské policie Mario Andresol.
Mírová mise OSN na Haiti také financovala propagační kampaň, ve kterých se snažila například reklamními spoty v rádiu přimět 3,5 milionu voličů, aby přišli k volbám.
Na průběh voleb si však někteří z nich stěžovali a uváděli například, že musí k volebním místnostem urazit často hodinovou cestu.
Dvě století nezávislosti a politické nestability na Haiti
1804 - Povstání otroků, Haiti vyhlašuje po porážce francouzských napoleonských jednotek nezávislost
1857-1914 - Osmnáct větších či menších intervencí ze strany USA
1915-1934 - Invaze amerického námořnictva. Američané zůstali na Haiti devatenáct let
1946 - Vzpoura v armádě: černoští vojáci se vzbouřili a převzali velení nad armádou od mulatů
1957 - Francois "Papa Doc" Duvalier je zvolen prezidentem, ale vyhlašuje se vládcem země na doživotí
1971 - Papa Doc umírá a vládu přebírá jeho syn, Jean-Claude "Baby Doc" Duvalier
1986 - Duvalier junior odchází po povstání do exilu. Na přechod k demokracii má dohlížet hlava armády Henri Namphy.
1990 - V prvních demokratických volbách v historii země je zvolen katolický kněz Jean Bertrand Aristide
1991 - Aristide je svržen armádou
1994 - Americká intervence nastoluje zpět vládu Aristida
1995 - Prezidentské volby vyhrává bývalý premiér, René Préval
2000 - Prezidentem se po volbách, které opozice bojkotovala, znovu stává Aristide
2004 - Po ozbrojené vzpouře a obsazení severu země opouští prezident Aristide Haiti
2006 - Haiti zvolilo v prezidentských volbách René Prévala
