Nejchladnější vesnici světa mění globální oteplování. Místní se bojí o soby i obživu

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
13. 5. 2019 20:32
Obyvatelé ruského Ojmjakonu na Dálném východě jsou v zimních měsících zvyklí i na teploty minus 50 stupňů Celsia. Tuhých mrazů ale v posledních letech ubývá. Vesnice, která se označuje za nejchladnější trvale obydlené místo na světě, už pociťuje klimatické změny.
Obyvatel vesnice Ojmjakon. Snímek ze zimy 2013.
Obyvatel vesnice Ojmjakon. Snímek ze zimy 2013. | Foto: ČTK

"Kruté mrazy teď nepřichází tak často," popisuje Tamara Vasiljevová, jedna z asi pěti set obyvatel Ojmjakonu, pro britský zpravodajský deník Telegraph, který do vesnice vyjel za reportáží.

Podle Vasiljevové nastávají opravdu třeskuté mrazy ve chvíli, kdy teploměr ukazuje minus 60 stupňů. Jako dvaasedmdesátiletá má srovnání i s dřívějšími časy.

V Ojmjakonu klesla rtuť teploměru vůbec nejníže v roce 1933, a to na minus 67,7 stupně. Vzhledem k oteplování planety spíš nehrozí, že by se rekord podařilo v budoucnosti překonat. Podle výzkumného hydrometeorologického institutu v Rusku se tu od 30. let minulého století zvyšují teploty každých deset let o jeden stupeň.

V Jakutsku, který je hlavním městem regionu, v němž Ojmjakon leží, se jedná dokonce téměř o dva stupně.

Sobi jako obživa v ohrožení

Lidé v regionu si zvykají na více požárů i sněhu. Smiřují se také s tím, že se počasí stává méně předvídatelným i že se zdejší Novosibiřské ostrovy více a více zaplavují. Zatím mají ale klimatické změny v této oblasti zřejmě největší dopady na složení fauny. Globální oteplování nutí živočichy přizpůsobovat se změněným životním podmínkám a stěhovat se jinam. 

Do vesnice Ojmjakon tak například dřív přilétají vrány. Objevují se také nové druhy ptáků, kteří sem zavítali z jihu a lidé je předtím neznali. Dál na sever se přesouvají medvěd hnědý, rosomák sibiřský nebo sobol asijský. 

Nejistá je i budoucnost sobů, kteří některým obyvatelům Ojmjakonu stále slouží jako způsob obživy. "Lidé na severu nebudou moct pokračovat v tradičním zdroji živobytí - chovu sobů a rybaření," obává se ruský vědec Innokenty Ochlopkov z biologického institutu v Jakutsku. A potvrzuje to i statistika: Zatímco v roce 1990 se na území mezi řekami Jana a Indigirka, které protékají Jakutskem, vyskytovalo až 140 tisíc sobů, v minulém roce jich tam zbylo už jen kolem dvou tisíc. 

Místo permafrostu bakterie

Ojmjakon i celá Sibiř bojují také s táním permafrostu, které navíc ukázalo, že věčně zamrzlá půda v sobě ukrývá onemocnění způsobující bakterie jako například antrax.

Přesto list The Telegraph píše, že mnoho lidí v Jakutsku se stále domnívá, že globální oteplování je přirozený jev, nikoliv důsledek lidské činnosti.

Že by za změnami podnebí stáli lidé, koneckonců v roce 2017 popřel i ruský prezident Vladimir Putin. Letos na arktickém fóru v Petrohradu ale přiznal, že se Rusko otepluje rychleji, než vědci odhadovali. Rusko, které je pátým největším producentem skleníkových plynů na světě, podepsalo Pařížskou dohodou o klimatu, dosud ji ale neratifikovalo. 

Video: Klima se mění rychleji, než vědci čekali. Na změnu máme podle klimatologů jen 12 let

Klima se mění rychleji, než vědci čekali. Na změnu máme podle klimatologů jen 12 let | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 19 minutami

V nové ruské vládě zůstává ministrem zahraničí Sergej Lavrov, ministrem obrany Sergej Šojgu a energetiky Alexandr Novak

V nové ruské vládě zůstává ministrem zahraničí Sergej Lavrov, ministrem obrany Sergej Šojgu, energetiky Alexandr Novak a financí Anton Siluanov. Vyplývá to z výnosu prezidenta Vladimira Putina o jmenování nové vlády, o kterém informoval Kreml a následně tiskové agentury. Prvním místopředsedou kabinetu nového premiéra Michaila Mišustina se stal dosavadní Putinův poradce pro ekonomiku Andrej Belousov.

Zdroj: ČTK
Další zprávy