Moskva - Převzetím firmy TNK-BP ruskou státní těžařskou společností Rosněfť má Rusko nejen nového dominantního hráče v těžbě a vývozu ropy, ale také svého nového nejbohatšího muže.
Rosněfť pohltil TNK-BP za 55 miliard dolarů, z toho 26,8 miliardy šlo britskému gigantovi a 28,2 miliardy konsorciu AAR (Alfa-Access-Renova), které sdružuje několik ruských miliardářů.
Mezi nimi i Viktora Vekselberga, který se stal tím nejbohatším Rusem. Jeho majetek nyní činí zhruba 18 miliard dolarů, takže předstihl dosavadní ruskou jedničku, ocelářského magnáta Ališera Usmanova.
Vekselberg by tak podle časopisu Forbes patřil v žebříčku nejmajetnějších lidí světa někam na konec třetí desítky. Nedaleko za ním jsou ale další podílníci AAR. Leonard Blavatnik s více než patnácti miliardami dolarů a German Chan s 10,3 miliardy dolarů.
Rosněfť se kvůli převzetí TNK-BP musela zadlužit, ale je nyní největší světovou ropnou společností, co se týká produkce. Denně vytěží 4,6 milionu barelů, zatímco dosud vedoucí americká Exxon-Mobil 4,2 milionu barelů.
Nyní Rosněfť stojí za těžbou více než poloviny veškeré ruské ropy. Vedle plynárenského gigantu Gazprom je tak klíčovou ruskou firmou. V jejím čele stojí Putinův přítel a bývalý dlouholetý šéf jeho kanceláře Igor Sečin, Putin sám převzetí TNK-BP schválil. V podobných obchodech má Kreml vždy konečné a rozhodující slovo.
British Petroleum (BP) si ale ponechává v Rosněfti dvanáctiprocentní podíl a dvě křesla ve vedení podniku. Bude se také nadále podílet na distribuci ruské ropy v zahraničí, stejně jako švýcarské komoditní obchodní společnosti Vitol a Glencore.
Rosněfť a BP spojuje v neposlední řadě i společné vlastnictví několika velkých ropných rafinerií v Německu.
Ačkoliv nejbohatší oligarchové musejí být loajální Putinovi a nesmějí se příliš míchat do politiky, zejména na straně opozice, zrovna Vekselberg v tomto směru není typický.
Na serveru WikiLeaks se objevila americká diplomatická depeše o jeho návštěvě amerického velvyslanectví v Moskvě. Vekselberg podle ní kritizoval Putina a tehdejšího prezidenta Dmitrije Medveděva za pomalou reakci na finanční krizi v letech 2008 až 2009.
Stěžoval si také, že odpovědní lidé na ruských ministerstvech nejsou schopni přijímat rozhodnutí, aniž by neměli souhlas z nejvyšších míst.
Vzestup tohoto miliardáře byl nenápadný. Narodil se v roce 1957 v městečku Drahobyč na západní Ukrajině, nedaleko polských hranic. Vystudoval v Moskvě a na začátku devadesátých let byl ve správný čas na správném místě, když se za prezidenta Borise Jelcina privatizovaly velké podniky.
Postupně budoval nebo kupoval velké firmy jako Ťumeň Oil, největší hliníkárnu světa Rusal a pak společnost Renova Group podnikající v energetice, telekomunikacích, strojírenství nebo bankovnictví.
Vekselberg na rozdíl od jiných ruských oligarchů zatím nepodlehl zájmu o britský fotbal nebo vůbec jakýkoliv sport. Zatímco Roman Abramovič vlastní Chelsea Londýn a Ališer Ustanov investoval do městského rivala Arsenalu, Vekselberga podobné kratochvíle zřejmě nezajímají.
Pozoruhodné je, že řada nejbohatších ruských podnikatelů z Ruska nepochází. Vedle Vekselberga se narodili na Ukrajině také další ropný magnát German Chan a šéf obří investiční skupiny Alfa Grupp Michail Fridman. Druhý nejbohatší Rus Ališer Usmanov pochází z Uzbekistánu.
