Berlín/Praha - Premiér Petr Nečas se dnes v Berlíně setkal s kancléřkou Angelou Merkelovou. Hlavními tématy jednání byla ekonomika a vztahy mezi Prahou a Berlínem.
Sudetští Němci v této souvislosti věřili, že návštěva přinese pokrok do německo-českých vztahů.
"Sudetští Němci jsou připraveni vést se současnou českou vládou konstruktivní dialog. Vláda má v poslanecké sněmovně stabilní podporu a má také jasný proevropsky orientovaný program," uvádí se v nejnovějším prohlášení Sudetoněmeckého krajanského sdružení.
V textu se rovněž píše, že předchozí vlády sudetským Němcům konstruktivní dialog odpíraly.
Zároveň sudetští Němci vysílají signál k německé spolkové vládě. "Jsem přesvědčen, že vláda podpoří naše snahy o přímé rozhovory, podobně jako to již činí naše patronátní spolková země Bavorsko," uvedl Franz Pany, předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení.
Zda k rozhovorům mezi českou vládou a sudetskými Němci skutečně dojde, není zatím jasné. Žádný z dosavadních politických kroků o tom nesvědčí. Petr Nečas naopak během návštěvy novinářům řekl, že bavorský ministerský předseda Seehofer ještě nedostal narozdíl od svého saského protějšku ani pozvání k návštěvě. Seehofer již na jaře avizoval, že by s českým předsedou vlády chtěl jednat i o tzv. Benešových dekretech.
Kontakty mezi Českou republikou a vyhnanými se rozvíjejí spíše na nepolitické úrovni. Důkazem mohou být mimo jiné aktuální události v Dobroníně na Jihlavsku, kde byl na základě spolupráce sudetských Němců, německé spisovatelky Hermy Kennelové a jihlavského novináře Miroslava Mareše odhalen hromadný hrob Němců. Ti byli pravděpodobně svévolně ubiti Čechy v květnu 1945. U hrobu také někdo v noci z úterý na středu vztyčil k uctění obětí kříž.
Benešovy dekrety dráždí také Rakousko
Téma vyhnání 3 milionů Němců z poválečného Československa a s ním související tzv. Benešovy dekrety jsou tématem, které pravidelně zaznívá také na společných setkáních českých a rakouských politických špiček. Obě dvě strany se však minulý rok shodly na sestavení společné historické komise, která by se tématem měla zabývat namísto politiků.
Využil toho brzy po založení komise tehdejší ministr zahraničí Jan Kohout. Když se totiž rakouský prezident Heinz Fischer vyjádřil o Benešových dekretech jako "o bezpráví", opáčil Kohout slovy, že nevidí důvod, proč o této historické záležitosti diskutovat na politické úrovni. Téma přece odborně vyhodnocuje česko-rakouská komise historiků.
Také rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger se na komisi rád odvolává. V červenci podle ČTK uvedl, že bez "tohoto základu" jsou diskuse o problému jen povrchní. První výsledky činnosti komise by podle něj mohly být koncem letošního či počátkem příštího roku.
Celá záležitost s komisí historiků však není tak jednoduchá.
Témata pro komisi nemůže diktovat politika
"Naším cílem není ošetřovat témata, která nám laskavě svěří politika. Jde spíš o identifikaci věcí, které ještě neznáme. My jsme si žádná témata nezakázali, ale musíme k nim dospět na základě vlastního pojmenování bílých míst, která chceme zaplnit," řekl pro Aktuálně.cz Miroslav Kunštát, předseda české části zřízené komise.
Jedním dechem však dodává, že žádný tlak na výběr témat necítí.
Brání se také Jiří Beneš z Ministerstva zahraničí: "Témata nemohou být vybírána na základě politického impulsu."
Ačkoli se podle vyjádření obou ministrů zahraničí zdá, že komise byla zřízena výhradně kvůli poválečným dekretům, pravda je jinde. Podle Miroslava Kunštáta se historici mají zabývat událostmi z celého 20. století.
"Česko a Rakousko dávají existencí společné komise najevo, že se Češi ani Rakušané nebojí mluvit o historii po roce 1918, dokonce ani po 1945," uvedl Kunštát.
