Moskva - Současné všeslovanské hnutí se snaží zmírnit nepřátelství Moskvy vůči státům, které vstoupily do NATO. Včetně Česka. Tvrdí to předseda Mezinárodní slovanské rady Sergej Baburin, který se minulý týden zúčastnil oslav Slovanská Praha 2018.
Ostřílený politický harcovník, který se loni v květnu stal předsedou Mezinárodní slovanské rady sdružující podobně zaměřené spolky devíti zemí, si postěžoval, že ani ruská veřejnost nechápe pravý význam slovanské jednoty.
"Rusko se na své západní sousedy, včetně slovanských států, dívá velmi skepticky. Země, které vstoupily do NATO a EU, své nepřátelství vůči Rusku otevřeně ukázaly. Nemůžeme se tvářit, že tomu tak není. Proto úsilí mé i mých kolegů směřuje ke snížení této úrovně nepřátelství," vysvětluje Baburin.
"Říkáme, že není třeba situaci dramatizovat. Nemůžeme zapomínat na to, že rozšíření NATO na východ proběhlo i vinou tehdejšího ruského vedení s Borisem Jelcinem v čele. Nemůže za to jen Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko," říká Baburin.
Lidem se tak podle svých slov snaží vysvětlovat, že i s členskými státy Evropské unie je nutné mít dobré vztahy založené na "vzájemné důvěře a partnerství". "Náš slovanský základ nám v tom pomáhá," doplňuje.
V politice téměř 30 let
Devětapadesátiletý Sergej Baburin se v politice pohybuje od počátku 90. let a prakticky nepřetržitě byl až do roku 2007 poslancem ruské státní dumy. Jeho politická strana Ruský všelidový svaz, která se označuje jako nacionálně-konzervativní, je ovšem na ruské politické scéně zcela marginální.
Sám Baburin zůstává aktivní. Největší slávu z 90. let, kdy vedl demonstrace proti prezidentu Jelcinovi coby "zaprodanci Západu", má už nicméně za sebou. V letošních prezidentských volbách dostal jen 0,65 procent hlasů.
Slovanská myšlenka mu podle jeho slov byla vždy blízká. "Jsem přesvědčen, že slovanské národy mají zvláštní historickou misi v Evropě. Mohou rozdělenou Evropu spojovat. Jsou v různých vojenských a ekonomických blocích, ale zachovávají si společnou slovanskou podstatu, etnickou, duchovní, křesťanskou," říká Baburin.
Slované tak podle něj "mohou Evropě pomoci lépe pochopit Rusko" a Rusku zase opačně "pomoci snížit napětí s Evropou".
"Občanské síly, které se nyní sešly v Praze, mohou donutit své představitele, aby si vzpomněli na slovanské bratrství v ekonomice, politice, v mezinárodních vztazích," říká Baburin.
Na akci Slovanská Praha 2018 bylo zhruba 200 účastníků včetně místopředsedy ÚV KSČM Stanislava Grospiče, europoslance za stejnou stranu Jaromíra Kohlíčka nebo známé komunistické političky Marty Semelové.
Projev měl i známý slovenský konspirátor a vydavatel časopisu Zem a vek Tibor Eliot Rostas, který vyzval k vytvoření slovanského mediálního domu podobně jako funguje latinskoamerický TeleSUR, televizní kanál financovaný Venezuelou, Kubou, Nikaraguou, Uruguayí a Bolívií. Podle Rostase je to nezbytné, protože mainstreamová média jsou ovládána sionistickými organizacemi.
Bez masové podpory
Sergej Baburin přiznává, že slovanské hnutí nemá zrovna masovou podporu. "Spousta lidí se zabývá přežitím ruského národa jako takového a nemá čas na zahraniční politiku. Je to vůbec problém, že pokud se to netýká přímo Ruska, tak rozhýbat ruské veřejné mínění je prakticky nemožné. S jedinou výjimkou, kterou bylo bombardování Jugoslávie v roce 1999. Tehdy se společnost skutečně pohnula. Kdybychom tehdy měli za prezidenta Putina, a ne Jelcina, tak Rusko mohlo Bělehradu pomoct i vojensky," vzpomíná Baburin se zjevnou nostalgií.
Tehdy se ocitl v opravdu velké politice, protože tehdejší jugoslávský prezident Slobodan Miloševič přes něj podal přihlášku do Svazu Ruska a Běloruska. "Mrzí mě, že to nebylo přijato. Vojenský konflikt tomu samozřejmě nepřál. Ta šance byla promarněna, ale kdo ví, třeba se někdy zase naskytne," uzavírá Baburin.
