"Shodli jsme se na tom, že naše odpověď na americkou nabídku bude s největší pravděpodobností pozitivní," řekl ve Varšavě Topolánek po schůzce se svým polským protějškem Jaroslawem Kaczyńskim.
Americká strana už dala dříve najevo, že má zájem umístit radarovou stanici svého obranného deštníku v České republice, rakety pak v Polsku.
Čtěte souvislosti
- Fakta: Vše kolem amerického radaru
Diskuse kolem vzniku protiraketové základny zaměstnávají české politiky i veřejnost déle než rok. Jaká jsou fakta? Co lze očekávat? Pročtěte si SPECIÁL
V hledáčku bude Česko i Polsko
Rusko, které je tímto vývojem znepokojeno, dalo znovu najevo, že se s ním nehodlá smířit.
Pokud v České republice skutečně vyroste radar amerického systému protiraketové obrany, ruská armáda na něj může zaměřit své vlastní rakety. Novinářům to dnes řekl velitel ruských raketových vojsk Nikolaj Solovcov.
Podobným cílem by se prý stala i druhá základna systému v Polsku.
"Zatím tam nic nepostavili. Jestli se k tomu Polsko a Česká republika rozhodnou, naše raketová vojska zařadí tyto objekty mezi své cíle," prohlásil ruský generál na dnešní tiskové konferenci.
Polský premiér Jaroslaw Kaczyński po setkání s Mirkem Topolánkem uvedl, že základna nesměřuje proti "jakémukoliv normálnímu" státu.
"Tvrzení, že tato zařízení mají změnit poměr sil v Evropě, je nedorozumění," řekl Kaczyński, aniž by v tu chvíli znal vyjádření Solovcova.
Stejně reagovalo české ministerstvo zahraničí, podle něhož je plánovaný systém pasivní obranou.
Ostře odmítla ruské výroky také Severoatlantická aliance. "Tato extrémní slova jsou nemístná," řekl podle agentury
AFP mluvčí generálního tajemníka NATO James Appathurai.
Zničíme jakékoli místo na Zemi
Solovcov zároveň zdůraznil, že ruská armáda má v aktivní službě rakety schopné zničit cíle na libovolném místě planety. "Z každých 100 raket je 97 až 98 každou minutu, každou sekundu připraveno k plnění bojového úkolu," řekl Solovcov
Moskva dokonce americké plány označuje za porušení strategické rovnováhy mezi velmocemi a oznámila, že zvažuje jednostranné odstoupení od smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu z roku 1987.
Pokud se ruští politici skutečně rozhodnou vystoupit z této smlouvy, je ruská armáda podle Solovcova připravena podobné rakety opět zavést do své výzbroje.
Podle české diplomacie je toto zdůvodnění jednostranného odstoupení Ruska od smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu nesmyslné. "Vytváření dodatečných ruských vojenských kapacit nedává z vojenského hlediska smysl. Systém je čistě obranný a Rusko ničím neohrožuje," zdůranil Černínský palác.
